Tabulka pevnosti v tahu svaru
Tupý spoj s rovným švem (obr. 21, a). Přípustná tažná síla pro připojení P1 = [σ’p ]/s , totéž, s kompresí P2 =[ σ’szh ] lS , kde [ σ’ р ] a σ’szh – přípustná napětí pro svar v tahu a tlaku.
Při výpočtu pevnosti jsou všechny typy přípravy hran v tupých spojích považovány za ekvivalentní.
Tupý spoj se šikmým švem (obr. 21, b). Přípustná síla pro tahové spojení
to samé s kompresí
Při β = 45° má spojení stejnou pevnost jako celý úsek.
Připojení klínem (obr. 22). Spoje jsou provedeny koutovým svarem. V závislosti na směru švu vzhledem ke směru působících sil se koutové svary nazývají čelní (obr. 22, a), bokové (obr. 22, b), šikmé (obr. 22, c) a kombinované (obr. .).

Rýže. 21. Tupý kloub:
a – s rovným švem; b – se šikmým švem

Rýže. 22. Švy překrývajících se spojů:
a – čelní; b – bok; c – šikmý; g – kombinované
Maximální délka předních a šikmých švů není omezena. Délka bočních švů by neměla být větší než 60 K, kde K je délka nohavice švu. Minimální délka koutového svaru 30 mm; při kratší délce vady na začátku a konci švu výrazně snižují jeho pevnost.
Minimální úsek koutového svaru K min rovná se 3 mm, pokud je tloušťka kovu s≥ 3 mm.
Přípustná síla pro připojení P 1 = P2 = 0,7[τ’ženatý ]KL, kde [ τ’ženatý ] – dovolené napětí pro smykový svar; K – šev noha; L – celý obvod koutových svarů;
pro přední švy L = l;
pro flankery L = 2l1;
pro šikmé L = l/ sin β;
pro kombinované L = 2l1 + l.
Spojení asymetrických prvků (například rohové profily, obr. 23). Síly přenášené na švy la 2 se zjistí ze statických rovnic:
Požadovaná délka švu
kde [τ’ c р ] – dovolené napětí pro smykový svar; K – šev noha.
Poznámka. Povoleno zvýšit l2 až do velikosti l1.

Rýže. 23. Spojení asymetrických prvků
T-kloub: a) technologicky nejjednodušší (obr. 24). Přípustná tažná síla
kde [τ’ c р ] – dovolené napětí pro smykový svar; K – svarové rameno, které by nemělo přesáhnout 1,2 s (s – nejmenší tloušťka svařovaných prvků);
b) zajišťující lepší přenos sil (obr. 25). Přípustná tažná síla
přípustná kompresní síla
kde [σ’ р ] a [σ’szh ] – přípustná napětí pro svar v tahu a tlaku.
Spojení s překryvy. Průřez obložení zajišťující stejnou pevnost celého úseku (obr. 26):
Fn = 2 s n l = F ( σ p -[ σ p ‘ ]) [ σ p ‘ ]
kde F je průřez základního kovu; [σр ] -d snížené tahové napětí základního kovu; [σ’р ] je přípustné napětí pro tahový svar.

Rýže. 25. T-spoj pro lepší přenos síly

Rýže. 24. Technologicky nejjednodušší T-spoj
Řez obložení, zajišťující stejnou pevnost celého úseku (obr. 27):
Fn = 2 s n l = F ( σ p -[ τ p ‘ ]) [ τ p ‘ ]
kde [τ’ ženatý ] je přípustné smykové napětí pro svar.
Drážkové spoje (obr. 28) se používají pouze v případech, kdy koutové svary nestačí k upevnění. Doporučeno: a = 2s, l = (10…25)s.
Přípustná síla působící na štěrbinu je
kde [τ’ c р ] je přípustné smykové napětí pro svar.
Korkové spojení (obr. 29) se používají ve výrobcích, které nenesou výkonové zatížení. Pro spojování plechů o tloušťce ≥ 15 mm lze použít svařování hmoždinkou. Pokud jsou zástrčkové spoje vystaveny smykovým silám, pak napětí
τ CP = P i π d 2 4 ≤[ τ cp ‘ ]
kde d je průměr zástrčky; i je počet dopravních zácp ve spojení.



Rýže. 28. Drážkový spoj

Rýže. 29. Zástrčkové připojení

Rýže. 30. Tupý kloub pod vlivem momentu
Výpočet pevnosti spoje, na který moment působí. Při výpočtu pevnosti spoje (obr. 30) provedeného tupým svarem za působení ohybového momentu M a podélné síly P je podmínka pevnosti
W = sh 2 6 and F=hs
Při výpočtu pevnosti spoje (obr. 31, a) provedeného koutovým svarem pod vlivem momentu M a podélné síly P se vypočítaná tečná napětí ve švu
Při výpočtu pevnosti spojů (obr. 31, b), skládajících se z několika švů a pracujících v ohybu, se předpokládá (pro případ znázorněný graficky), že moment M je vyvážen dvojicí sil ve vodorovných švech a moment sevření svislého švu:
M = τ ∙ 0,7 Kl h + K + τ ∙ 0,7 K h 2 6, odkud τ = M 0,7 Kl h + K + 0,7 K h 2 6 ≤ τ cp ‘ (1)
Pokud je dán moment M a dovolené napětí τ, pak l a K by měly být určeny z výsledné rovnice s upřesněním zbývajících geometrických parametrů.

Rýže. 31. Rohový spoj vlivem momentu a podélné síly
Příklady výpočtu pevnosti svarových spojů
Příklad 1. Určete délku švů připevňujících roh 100×100×10 mm ke klínku (obr. 32, a). Spojení je navrženo tak, aby bylo stejně pevné jako celý prvek. Materiál – ocel St 2. Elektrody E42.
V tabulce 29 pro ocel St2 zjistíme dovolené napětí [ σ р ] = 140 MPa. Plocha profilu rohu je 1920 mm 2 (viz svazek 1, kapitola II).
Návrhová síla v rohu P = 140×1920 = 268800N. V tomto případě přípustné smykové napětí (podle tabulky 28) ve svaru
Požadovaná délka švů (při K = 10 mm) ve spoji překrytí podle výpočtu na Obr. 22 a 23:
L = 268800 0,7 / (84 10 458) = XNUMX mm.
Délka předního švu l = 100 mm; požadovaná délka obou bočních švů l fl = 458-100 = 358 mm.
Protože pro daný roh e1 = 0,7l, pak délka švu 2 bude l2 = 0,7 · 358 ≈ 250 mm, délka švu l bude l1 =0,3·358≈108 mm.
Příklad 2. Určete délku l spojů spojujících kanál č. 20a, zatíženého na konci momentem M = 2,4·10 7 N·mm (obr. 32, b). Materiál – ocel St 2. Elektrody E42.

Rýže. 32. Spojení stejné pevnosti (a) a kanál (b), zatížené na konci
V tabulce 29 pro ocel St2 zjistíme dovolené napětí [ σ р ] = 140 MPa. Dovolené smykové napětí (podle tabulky 28) ve svaru
Moment odporu sekce kanálu
σ = 2,4 10 7 / 1,67 10 5 = 1,44 MPa.
Noha vodorovných švů K 1 = 10 mm, vertikální K2 = 7,5 mm. Po transformaci vzorce (1) najdeme
l = 2,4∙ 10 – 7∙0,7∙ 7,5 2 6 84 0,7∙10(200+10)84 =170 mm
Akceptujeme l = 200 mm. Při této délce svaru je smykové napětí ve švu
τ cp = 2,4∙ 10 7 0,7[10∙200 200+10 + 7,5∙ 200 2 6] = 73 MPa
Adresa: Rusko, 450071, Ufa, poštovní přihrádka 21