Není možné zrušit Puškinův jazyk“: Dmitrij Žirkov o nové jazykové politice v Rusku | Ulus Media

V Rusku od 11. července 2025 platí dekret prezidenta Vladimira Putina o schválení zásad státní jazykové politiky, zaměřené na zachování, rozvoj a podporu ruského jazyka a jeho propagaci ve světě. Dokument zaručuje všem občanům Ruské federace právo používat svůj rodný jazyk. Předpokládá se, že takový rozsáhlý jazykový program byl v Rusku spuštěn poprvé v postsovětském období.

O tom, jaké změny v jazykové politice se očekávají v Jakutsku, jaká mohou vzniknout rizika, jakou roli v tom bude hrát filologická komunita republiky, jak dekret ovlivní studium ruského jazyka a literatury ve školách a na univerzitách a mezietnické vztahy v republice, zda je možné zcela vyloučit cizí slova z řeči lidí – na otázky „Ulus.Media“ odpověděl zástupce děkana filologické fakulty NEFU Dmitrij Žirkov – laureát národní ceny „Patriot“, vítěz celoruské soutěže „Vědomosti. Přednášející“ společnosti „Vědomosti“, ambasador projektů Rosmolodež.

— Dmitrije Dmitrijeviči, jaké změny podle vás nový dekret zavádí ve srovnání s předchozími předpisy?

— V roce 2020 byly provedeny změny Ústavy zaměřené na ochranu národní suverenity a posílení postavení ruského jazyka jako jednoho ze základů ruské státnosti. Nový prezidentský dekret, který tento vektor cíleně rozvíjí, nastiňuje strategické způsoby realizace ústavní priority zakotvené v článku 68 a vytváří nový základ pro ochranu ruského jazyka.

Podle dekretu se plánuje posílení boje proti nadměrným zahraničním výpůjčkám, samostatná práce na zlepšení gramotnosti státních zaměstnanců a opatření pro jazykovou adaptaci migrantů. Významnou podporu získá rozvoj čtenářské kultury mladší generace – zejména bude aktualizována praxe čtenářských programů, kde se školáci seznámí se standardním zvukem nekonečně krásného ruského jazyka.

Mezi hlavní směry v dekretu je zdůrazněna také propagace ruského jazyka v globálním prostoru – prostřednictvím rozvoje mezistátní vědecké spolupráce v oblasti filologie, otevírání ruských center, vytváření mezinárodní rezervy učitelů ruštiny, rozšiřování registru programů profesní rekvalifikace, stáží a mnoho dalšího.

— Vyhláška zdůrazňuje, že v oblasti státní jazykové politiky existují rizika a hrozby způsobené globalizačními procesy. Jaké jsou podle vás hlavní problémy?

— Jsou známy pokusy politických sil některých zahraničních zemí, včetně těch nacházejících se v postsovětském prostoru, omezit šíření ruského jazyka pomocí nástrojů „zrušení kultury“. Patří sem faktický zákaz jeho studia ve školách, pronásledování rusky mluvícího obyvatelstva, horečná nahrazování topografických názvů spojených s Ruskem a ničení pomníků ruským spisovatelům a osvoboditelům.

Žádný čin jistě nemůže „zrušit“ jazyk Puškina, Dostojevského, Tolstého, ale tyto a další kriminální epizody vyvolávají vážné obavy, protože jsou založeny na projevech nacismu.

V situaci, kdy se Rusko nachází v militaristickém prostředí a historická pravda je otevřeně zkreslovávána, což vede k masové společenské amnézii, je nutné přijmout co nejaktivnější opatření k boji proti provokacím, včetně informační a psychologické ochrany před lžemi. V tomto smyslu se zintenzivňuje práce v oblasti informační bezpečnosti, zejména se vytvářejí vzdělávací centra a platformy strategické komunikace. Nemalý význam má obětavá práce lídrů veřejného mínění – umělců, blogerů, pedagogů, sportovců, podnikatelů.

— Jaký dopad bude mít vyhláška na studium ruského jazyka a ruské literatury na školách a univerzitách?

— Filologové, jakožto skuteční fanatici vzdělávání, po staletí pracují v oblasti občansko-vlastenecké výchovy a seznamují celé generace s ruským kulturním kódem zakotveným v ruském jazyce a ruské literatuře. Podle dekretu se vyvíjejí nové mechanismy pro rozdělování rozpočtových míst pro tyto filologické a pedagogické vzdělávací programy, jejichž absolventi přímo souvisejí se zachováním ruské národní suverenity. Definuje se také jednotná metodologie výuky specializovaných oborů.

Vedení vysokých škol, zejména národních regionů, musí zase zodpovědně přistupovat k otázce rozdělování přijímacích konání, a to na základě aktuálních personálních potřeb a geopolitických realit, a také s ohledem na dlouhodobé horizonty, kde význam ruského jazyka bude pouze růst.

— Vyhláška uvádí, že je nutné vyvíjet koordinované úsilí k zajištění systematické práce na zachování, rozvoji a podpoře ruského jazyka. Jaké akce jsou plánovány na filologické fakultě NEFU?

— Prezidentský dekret dal významný impuls nové historické etapě ve vývoji filologické fakulty NEFU — jako jediné vzdělávací základny ruské literatury v Republice Sacha (Jakutsko), založené v roce 1935. Jsme jediní v regionu — vychováváme filology-rusisty, učitele ruského jazyka a literatury, novináře, specialisty na reklamu a public relations. Speciálně k podzimním oslavám 90. výročí fakulty se připravuje řada rozsáhlých akcí.

Jde o mládežnické „Čtenářské mediální praktiky“ – unikátní soutěžní formát živého slova pro školáky a studenty, zaměřený na mediální propagaci literárního čtení a načasovaný tak, aby se shodoval se 130. výročím narození básníka-vlastence. Myšlenka oslavit výročí básníka-vlastence patří herci Sergeji Bezrukovovi a osobně ji podpořil Vladimir Putin.

Jedná se o Festival gramotnosti věnovaný 100. výročí narození účastníka Velké vlastenecké a rusko-japonské války, slovanského filologa, rusisty, profesora SVF Nikolaje Samsonova. Cílem akce je zvýšit funkční gramotnost obyvatelstva.

Jedná se o studentskou expedici za účelem studia folklóru, pohádek a tradic Russko-Ustyintsů – kulturní a etnografické skupiny Rusů žijících v Allaichovském ulusu a zachovávajících severní velkoruský dialekt 16. století.

Jedná se o stále rozšířenější a vlivnější olympiádu v ruském jazyce a literatuře „Severní záře“ pro studenty 5.–8. ročníku, která odhaluje filologické schopnosti u dětí v této fázi věkového vývoje. A mnoho dalších projektů.

Filologická fakulta SVFU, která je zodpovědná za prosazování ruských zájmů na mezinárodní scéně, realizuje program dvojího diplomu ve spolupráci s Čínou, organizuje vědecké konference v asijsko-pacifickém regionu a SNS a rozvíjí nové mezinárodní vzdělávací projekty v oblasti rusistiky. Na fakultě sídlí Centrum pro výuku ruského jazyka, které pracuje s migranty a poprvé se na základě nařízení ruské vlády stalo účastníkem federálního projektu.

Severovýchodní federální univerzita, která deklaruje motto: „Zodpovědnost, vůle a píle“, dnes svěřuje filologické fakultě plnění jejího „třetího poslání“ – předávání tradičních ruských duchovních a morálních hodnot prostřednictvím ruského jazyka a ruské literatury, sjednocující mnohonárodnostní lid Ruska a dalších národů světa do jediného kulturního a civilizačního společenství ruského světa.

— „Při veškeré jedinečné etnokulturní rozmanitosti Ruské federace je to ruský jazyk, který do značné míry určuje celoruskou občanskou identitu.“ Jak lze vysvětlit tuto vedoucí roli připisovanou ruskému jazyku?

— Dekret prohlašuje určující státotvornou roli ruského jazyka a ruské kultury (včetně ruské literatury), které byly historicky vytvářeny celým mnohonárodnostním lidem země.

Ivan Turgeněv, který nazýval ruský jazyk „velkým a mocným“, byl tatarského původu; umělec Ivan Ajvazovskij byl arménského původu; skladatel Petr Čajkovskij pocházel z pravoslavné šlechty; spisovatel Nikolaj Gogol pocházel z Maloruska; vojevůdce Petr Bagration pocházel z gruzínských carů; básnířka Anna Achmatovová byla potomkem Čingischánátu. A konečně, nejvýraznějším příkladem je zakladatel moderního ruského literárního jazyka, zakladatel klasické ruské literatury, Alexandr Puškin, který měl africké kořeny.

Všechny tyto a další velké osobnosti ve velkých dějinách ruského státu se považovaly za Rusy – srdcem, duchem, vírou. Nelze zapomenout, že ruský jazyk je jazykem vítězů druhé světové války, kteří ve své nezničitelné jednotě neznali rozdělení na národnosti, a proto zvítězili.

— Myslíte si, že tento dekret ovlivní mezietnické vztahy v republice? Jaká nová opatření jsou potřeba na podporu jazyků původních obyvatel Severu?

— Vyhláška poskytuje široké nástroje pro dodatečnou podporu státních jazyků republik a dalších jazyků národů Ruské federace, včetně domorodých národů. Patří sem vytvoření jednotné řady školních učebnic, aktualizace slovníků, příruček a gramatik, zajištění základních jazykových technologií, rozvoj škol literárního překladu a pořádání různých akcí na popularizaci a rozvoj jazyků národů Ruska.

Všechny tyto a další aktivní iniciativy nepochybně přispívají k zachování etnokulturní a jazykové rozmanitosti v zemi a harmonickému rozvoji mezietnických vztahů.

V roce 2024 Federální výzkumné sociologické centrum Ruské akademie věd prezentovalo výsledky monitorování provedeného v Republice Sacha (Jakutsko), podle nichž jsou mezietnické vztahy v regionu v současné době v příznivém stavu. Jsem přesvědčen, že prezidentský dekret na podporu všech jazyků přispěje k novým pozitivním trendům v dynamice etnonárodních postojů Jakutů.

— Byl přijat zákon omezující používání cizích slov, včetně anglických, na cedulích a v reklamě. Ve velkém měřítku se také prosazuje politika snižování používání cizích slov ve slovní zásobě jako celku. Jak dlouho si myslíte, že bude trvat, než společnost omezí používání anglicismů, které se již hluboce zakořenily v řeči lidí, zejména mladých lidí, a zcela přejde na původní ruský jazyk? Je to možné?

— Úplný přechod na „původní ruský jazyk“ se nestane a není ani nutný. Ruský jazyk je totiž živý. Je v flexibilním, dynamickém stavu neustálé změny: doplňuje se novými lexikálními jednotkami, zbavuje se irelevantních a někdy vrací do aktivní slovní zásoby slova, která se vytratila z užívání. Je to úžasný proces, který je velmi zajímavé sledovat.

Zákon zakazující používání cizích slov bude platit v konkrétních oblastech – v oblasti odpovědné činnosti státních (obecních) orgánů a různých organizací. Ty mají více než šest měsíců na to, aby z veřejné sféry bezpodmínečně odstranily cizí slova, která mají v ruštině analogie – v první řadě všudypřítomné „prodej“ místo „raskaza“, „otevřeno“ místo „otevřeno“, „východ“ místo „východ“, „jídlo“ místo „eda“ a mnoho dalších.

Přijaté legislativní akty jsou aktuální a důležité, protože pomáhají zdůraznit celou paletu krásy a bohatství ruského jazyka. A především věřím v sílu vzdělávání: že sjednocení filologického vzdělávání a celé společnosti jednou zavede „módu“ vysoké řečové kultury – kdy lidé sami budou sáhnout po vzorcích spisovného jazyka z pocitu lásky k ruskému jazyku a hrdosti na naši vlast.