V zahraničí se stále častěji zavádí trest za krmení holubů. A u nás? Rossijskaja Gazeta

V Hongkongu se zpřísnil trest za krmení holubů, nyní můžete dostat pokutu až 12,8 tisíce dolarů a rok vězení. Zákazy krmení ptáků již platí ve Francii, Itálii, Španělsku a dalších zemích. RG zkoumala, proč se z „ptáka míru“ stala „létající krysa“ a zda by taková omezení měla být v Rusku zavedena.

Pro vaši bezpečnost byste se neměli přibližovat k holubům. / Natalia Bubochkina / iStock

V roce 2022 Hongkong zakázal krmení divokých zvířat. Zavedení tohoto zákazu nebylo spojeno s holuby, ale s divokými prasaty, kvůli jejichž prudkému nárůstu populace jsou incidenty s lidmi častější. Zakázány byly i opice, které jsou také často agresivní. Na čínských sociálních sítích je mnoho videí, kde berou lidem tašky, telefony a další věci. Mezi divokými zvířaty v obecném toku byli holubi a vrabci.

Jak uvádí South China Morning Post, v Hongkongu je 17 míst, kde velká koncentrace holubů způsobila „hygienické problémy“, proto se od 1. srpna zvýšily pokuty 10x a přidal se rok vězení. Mimochodem, podle úřadů za poslední rok dostalo značné pokuty za krmení 320 lidí.

Infekce s křídly

V Rusku došlo v některých městech také k pokusům o zavedení pokut za krmení holubů, které byly později prohlášeny za nezákonné. Touto praxí prošly například úřady Magadanu. A nejde jen o to, že špiní památky, auta a další předměty. Jak je uvedeno v Rosselchoznadzoru, holubi jsou přenašeči 90 nemocí, z nichž 10 může být přenosných na člověka (salmonelóza, toxoplazmóza, psitakóza a další).

Sergej Volkov, vedoucí výzkumný pracovník ve vědeckém informačním centru IPEE RAS, poznamenává, že pro lidi mohou být nebezpeční pouze nemocní ptáci a velká koncentrace holubů.

„Takže pokud jsou kolem 1-2 holubi, není to děsivé.“ A když se objeví desítky míst, kde lidé krmí holuby, může to vést k nákaze různými chřipkami, včetně těch pro člověka dost nebezpečných. Těmto koncentracím je třeba se co nejvíce vyhnout. A jednou z metod je zakázat hnojení,“ říká.

Rosselchoznadzor doporučuje nepřicházet do příliš těsného kontaktu s pouličními ptáky, nejíst a nepít při jejich krmení a čistit klimatizaci v autě.

„Jako zoologovi mi opravdu vadí, když matky posílají své děti ručně krmit holuby nebo když děti hází obilí do hejn holubů. Létají kolem nich a matka pak léčí psitakózu dítěte,“ říká Alexej Tichonov, docent katedry zoologie SFU.

Infografika „RG“ / Anton Perepletchikov / Svetlana Zadera

Na druhou stranu nelze jednoznačně říci, že pokud se holubů nedotknete, tak se vás jejich nemoci nedotknou. Existuje riziko nákazy při úklidu po holubech, kteří si oblíbili vaše auto, okno nebo verandu na chatě. Stejným rizikům čelí i uklízeči památek a dalších veřejných míst.

Ptačí cíl

Ale proč jsou ve městě ptáci? Z praktického hlediska se na internetu objevuje názor, že holubi žerou a přirozeně zpracovávají odpad, který by prostě mohl být na skládce. S tím ale odborníci nesouhlasí. Volkov poznamenává, že objemy takového zpracování jsou velmi malé; Tichonov s tím souhlasí a dodává, že naopak na skládkách má organický odpad šanci stát se hnojivem, po holubím „zpracování“ taková možnost není a ptáci tak obecně tento odpad odnášejí mimo skládku.

„Přítomnost holubů ve městě nemá žádnou speciální ekologickou funkci. Nelze ale opomenout ani estetickou funkci. Lidem se líbí, že kolem nich žijí nějací další zástupci přírody,“ podotýká Volkov s tím, že interakce s přírodou je pro člověka důležitá, a proto je v parcích mnoho krmítek, a to nejen pro holuby.

Volkov věří, že město už má vybudovaný ekosystém, a pokud nebudou holubi, na jejich místo nastoupí někdo jiný.

V Hongkongu byly tresty za krmení holubů nedávno rozšířeny o rok vězení.

V ruských městech už může populace holubů klesat. Půdy, kde obvykle hnízdí holubi, se nyní v rámci boje proti terorismu uzavírají a na skládky se instalují speciální plašiče ptactva nebo se používají orli. Nové domy nemají žádné mezery na balkonech.

„Můžete si všimnout, že v nových čtvrtích je obvykle málo holubů. Jsou tam samozřejmě proto, že se ptáci přizpůsobují, ale ve srovnání s jinými oblastmi je jich opravdu méně,“ říká Tichonov.

Volkov věří, že v budoucnu může změna vzhledu měst vést ke snížení počtu obyvatel. Odborníci se přitom shodli, že zavádět pokuty za krmení holubů je extrémní opatření a zatím není potřeba.

„Potřebujeme spíše zavést osvětu, vysvětlit lidem, že by ptáky neměli často krmit. Už samotné zavedení pokuty vyvolá s největší pravděpodobností negativa, protože se člověku zdá, že odvádí dobrou práci. A najednou je za dobrý skutek přiveden k administrativní odpovědnosti,“ říká Volkov.

Dodal, že pokud člověk půjde do parku jednou týdně a hodí semínka ptákům a přitom si bude udržovat odstup, tak se globálně nic špatného nestane.