Jak se píše orchidej?
orchidej e i [orchideje], orchideje, manželky (Řek vstavač – semeník, jadérko). Tropická rostlina, velmi voňavá, s bizarním tvarem květů.
| Květ této rostliny. Kytice z orchidejí.
„Výkladový slovník ruského jazyka“, poprvé vydaný ve 1930. letech minulého století pod redakcí D.N. Ušakova, a dodnes je jedním z nejznámějších a nejpodrobnějších výkladových slovníků ruského jazyka. Jeho popularitu lze srovnávat pouze s popularitou Ozhegovova slovníku.
Slovník byl připraven v rámci realizace státního příkazu ke sjednocení norem ruského spisovného jazyka, který na počátku minulého století zaznamenal vážné změny. Celkem slovník obsahuje 4 svazky, které obsahují více než 90 tisíc slovníkových hesel. Na práci na sestavení slovníku se podíleli významní vědci té doby. Slovník je určen pro čtenáře téměř všech věkových kategorií.
Ozhegovův slovník
ORCHIDEJЕЯ [ д э ], a, g. Bylinná rostlina s vonnými květy různých tvarů a barev, často pěstovaná jako okrasná.
| adj orchidejový, OH oh.
Slovník S.I. Ozhegova je lingvistický výkladový slovník ruského jazyka, který se v Rusku (poté v Sovětském svazu) objevil jako první po Říjnové revoluci.
Sestavování slovníku začalo ve třicátých letech minulého století a bylo dokončeno v roce 1949, následně však byl slovník několikrát doplňován a revidován samotným tvůrcem.
Slovník obsahuje asi 80 tisíc slov a frazeologických jednotek, velké množství obecné spisovné a hovorové slovní zásoby, poskytuje informace o správném pravopisu a výslovnosti slova a uvádí příklady použití.
Slovník Efremova
- g.
- Vytrvalá bylina horkých a mírných pásem s vonnými květy bizarních tvarů a pestrých barev.
- Květ takové rostliny.
Výkladový a naučný slovník ruského jazyka T.F. Efremova je dosud jedním z nejúplnějších slovníků ruského jazyka. Slovník obsahuje více než 136 tisíc slovníkových hesel, která čtenáři prezentují více než 250 tisíc sémantických jednotek včetně pomocných slovních druhů.
Slovník vyšel poprvé v roce 2000 a od té doby je pravidelně znovu vydáván. Jedním z rysů slovníku je, že vytváření hlavových ukazatelů je prostřednictvím spojení podle významu slov. Pozornost je věnována i homonymům. Slovník je zaměřen na široké spektrum čtenářů.
Přidejte svou hodnotu
Navrhněte svůj vlastní význam slova orchidVýznamy slov synonym ke slovu orchidej
Synonyma ke slovu orchidej
- papuče
- wanda
- chrpa
- karafiát
- dahlia
- hyacint
- gladiolus
- jasmín
- slaměnka
- duhovky
- kamélie
- Cattleya
- lilie údolí
- pryskyřník
- slepičí
o slově orchidej
- Význam slova: Všechny výklady slova orchid
Zobrazit komentáře
Добавте комментарий первым!
Sousedská slova
O slovník- Lexikální význam slova
- Klasifikace slovníků
- Typy slovníků podle typu
- Slovníky
- Slovníky cizích slov
- Frazeologické slovníky
- Gramatické slovníky
- Pravopisné slovníky
- Pravopisné slovníky
- Etymologické slovníky
- Antonymické slovníky
- Encyklopedické slovníky
- Slovníky epitet, přirovnání a metafor
- Slovníky společenských dialektů
- Terminologické slovníky
Jednotky fráze
To je zajímavéVelký online slovník významů slov v ruském jazyce. Rychlé vyhledávání a možnost uložit soubor s významy slov do počítače. Použití materiálů stránek je povoleno pouze se souhlasem Správy projektu.
1) Přepis slova „orchidej e ya“: [ʌрх❜id е́ ъ].
DOPIS/
[ZVUK]ZVUKOVÁ CHARAKTERISTIKA о – [ʌ] – samohláska, nepřízvučná; níže viz § 44. р – [R] – přísl., tvrdý (muž), zvonění (nespárováno) Sonorantní souhlásky nejsou vyřazeny. Zvuk [r] před souhlasem. zvuk je vyslovován pevně. х – [x❜] – přísl., měkký (muž), hluchý. (nespárováno). Zvuk [x] je nepárový neznělý zvuk, takže se vyslovuje stejně, jako je psán. Níže viz § 66 odst. 2 písm. 3, XNUMX. и – [a] – samohláska, nepřízvučná; níže viz § 5. д – [d] – přísl., tvrdý (muž), zvonění (chlapci). Před zvukem samohlásky neexistuje žádná náhrada souhlásky z hlediska znělosti/neznělosti. Před písmeny а, о, у, э, ы slabiky spárované z hlediska tvrdosti a měkkosti se vždy vyslovují pevně. е – [uh] – samohláska, perkuse; viz Avanesov R.I. (1) я – [ъ] – samohláska, nepřízvučná; níže viz § 53. 7 písmena, 7 zvuky
PRAVIDLA VÝSLOVNOSTI 1
§ 5
§ 5. Samohlásky [i], [s], jak pod přízvukem, tak v nepřízvučných slabikách, se vyslovují v souladu s jejich pravopisem. Označují se písemně písmeny i a s.
Dopis и označuje hlásku [a] v těchto polohách: a) na začátku slova: i va, i skra, izb a, hrát a t, zveřejňovat a t; b) po samohláskách: cro i ́ t, sto i ́ t, sto ́ it, hrát a ́ t; c) po měkkých souhláskách: sila, tina, vit, čistit, zelňačka, umýt, pila, štípnout, bít.
§ 44
§ 44. Ve 2. a dalších předpjatých slabikách na začátku slova na místě písm. а и о Samohláska [a] se vyslovuje:
a) agron o m, agronom ic, hliník, aleb a str, aquar fir, anatomy, anatomický, ambras ura, antracit;
b) zvrátit, urazit, regionální, oznámit, zapálit, omezit, omezovat, konečně, provozovat, operační, orgán změny, zbraň, urazit t, zastavit, být opatrný (vyslov (abar o t, abizh a t, ablasn o y) atd. ).
§ 53
§ 53. Místo písm я (a dopisy а po [h] a [sch]) se v nepřízvučných koncovkách vyslovuje samohláska [ъ]: srov. k a plya, d ynya (vyslov [k a p ❜ ъ], [b ы́н ❜ ъ]); moře, pole, o okoun, pláč – rod. slovní hříčka. h. (vyslovuje se [m ó r ❜ ъ], [p ó l ❜ ъ], [о́ kun ❜ ъ], [pla ́ chъ]); peří, stonky, s čí – k nim. p, pl. hod pl ❜ ъmi], [k á pl ❜ ъх]); roscham, roschami, roschakh (vyslovováno [r oscham], [r oschmi], [r oschkh]); jméno, čas, jméno, str e (vyslovuje se [ í m ❜ ъ], [čas ❜ ъ], [pla m ❜ ъ], [str é m ❜ ъ]); in i dya, zn a y, p la cha (vyslovováno [v i d ❜ ъ], [zn a yj], [p la ch]); zlo a já, přítel a já (vyslov [zl ay], [přítel ay]); st araya, do bray (vyslov [sta a ryj], [d o bry]); bar a nya, pt a jehož, v a zhya (vyslov [b a ran ❜ yъ], [pt i chyj], [v a ́ zhy]); dnes (vyslov [siv ó d ❜ n ❜ ъ]).
§ 66
§ 66. Následující souhlásky jsou tvrdé i měkké: [l] a [b], [f] a [v], [t] a [d], [s] a [z], [m], [ p ], [l], [n]. Pro každou z těchto souhlásek v ruské grafice existuje odpovídající písmeno. Měkkost těchto souhlásek na konci slova je označena písmenem ь. St. top a top (vyslovujte [top ❜ ]), econ o m i econ o m (vyslovujte [ekan o m ❜ ]), ud a r i ud a ar (vyslovujte [ud a r ❜ ]), was and byl (vyslovujte [was ❜ ]). Naznačena je i měkkost těchto souhlásek před souhláskami: rohové á a uhlí á (vyslovuje se [ugal ❜ k á ]), b a nku a b a nku (vyslovuje se [ b a n ❜ ku]), redko a r e dka (vyslovuje se [ре́т❜къ ]).
Měkkost těchto souhlásek před samohláskami je označena písmeny následujících samohlásek: písmeno я (Na rozdíl od а) označuje samohlásku [a] po měkké souhlásce; St malý a zmačkaný (vyslovuje se [m ❜ al]); dopis ё (Na rozdíl od о) označuje samohlásku [o] po měkké souhlásce; St krtek a křída (vyslov [m ❜ ol]); dopis ю (Na rozdíl od у) označuje samohlásku [y] po měkké souhlásce; St tuk a bale (vyslovuje se [t❜uk]). Rozložení písmen je přibližně stejné и и ы: písmeno a se používá po měkkých souhláskách a na začátku slova a písmeno ы po tvrdých souhláskách, které mají měkký pár; St hry a, chýše, čistit, šít, pít a pálit, sladké a umyté, nadhazované a vyjící, nit a kňučet, nos a nos.
Příklady pro rozlišení tvrdých a měkkých souhlásek: top a top (vyslovuje se [top ❜ ]), b o dro a boky (vyslovuje se [ b ❜ o dr]), graf a a graf i (vyslovuje se [ graf ❜ a ]), hřídel a ochablý (vyslov [v ❜ al]), vor a maso (vyslov [vor ❜ ]), hanba á a hanba ya (vyslov [hanba ❜ á ]), os a axis (vyslov [os ❜ ]); hrom á a hrom ya (vyslov [graz ❜ á ]), vůl a vedl (vyslov [v ❜ ol]), rakev a řada (vyslov [gr ❜ op]), ocel a ocel (vyslov [ocel ❜ ]), nos a nesl (vyslovuje se [n ❜ os]), úklon a poklop (vyslovuje se [l ❜ uk]), gorka a gorko (vyslovuje se [g org ❜ kъ]).
1 Ortoepický slovník ruského jazyka: Výslovnost, přízvuk, gramatické tvary / S.N. Borunová, V.L. Vorontsová, N.A. Esková; Ed. R.I. Avanesová. — 4. vyd., vymazáno. – M.: Rus. lang., 1988. – 704 s.