Arogance – co to je a jak se jí zbavit

Chvála Alláhovi. On nám udělil nespočet požehnání a ukázal nám svá znamení, která obsahují poučení pro lidi přemýšlející.

Dosvědčujeme, že není žádné božstvo hodné uctívání kromě Alláha. Nemá žádné společníky ve svém výlučném právu uctívání ani žádné spoluvlastníky ve své moci. Dosvědčujeme, že Muhammad je otrokem Alláha a Jeho poslem, nemluvil nic sám od sebe, ale všechny jeho pokyny byly zjevením seslaným shůry. Mír a požehnání Alláha nechť patří našemu Prorokovi, jeho rodině, jeho společníkům a všem, kdo kráčeli požehnanou cestou islámu.

Děti Adamovy, buďte bohabojní, poslouchejte příkazy svého Pána a zdržujte se hříchů, a pak dosáhnete úspěchu.

Existuje jedna velmi špatná vlastnost, která může vést k nejhorším následkům pro lidskou duši. Alláh a Jeho Posel varovali před velkým nebezpečím, které tato vlastnost s sebou nese. Bohužel dnes nakazila velké množství lidí. Touto vlastností je arogance, kéž nás před ní Alláh ochrání. Někteří ze spravedlivých předchůdců řekli: „Úplně prvním hříchem a první neposlušností vůči Alláhovi, která se ve vesmíru stala, byla arogance.“ Všemohoucí Alláh řekl:

وَإِذۡ قُلۡنَا لِلۡمَلَٰٓئِكَةِ ٱسۡجُدُواْ لِأٓدَمََََلَٰٓئِكَةِ فَسَجَدُوٓاْ إِلَّآ إِبۡلِيسَ أَبَىٰ وَٱسۡتَكَ١نَركَ١ن مِنَ ٱلۡكَٰفِرِينَ

„A vzpomeňte si, jak jsme řekli andělům: ‚Pokloňte se Adamovi.‘ I oni se poklonili, ale Iblis odmítl, stal se pyšným a stal se jedním z nevěřících.“ (Korán, 2: 34).

Prorok (mír a požehnání Alláha s ním) nám vysvětlil, co přesně je arogance. Od Abdulláha ibn Mas’úda bylo předáváno, že Prorok (mír a požehnání Alláha s ním) řekl:

لَا يَدْخُلُ الْجَنَّةَ مَنْ كَانَ فِي قَلْبِهُْققِثَلق مِثُِق ذَرَّةٍ مِنْ كِبْرٍ , قَالَ رَجُلٌ : إِنَّ الرَّجُلَ الرَّجُلَ أَنْ يَكُونَ ثَوْبُهُ حَسَنًا , وَنَعْلُهُ حَسَنَةً , قَالَ : إِنَّ , , , وَغَمْطُ النَّاسِ

„Kdo má v srdci byť jen špetku pýchy, nevejde do ráje.“ Jeden muž se zeptal: „Co když si někdo rád obléká krásné oblečení a boty?“ Prorok odpověděl: „Věrumilovně Alláh je krásný a miluje krásu a arogance je popírání pravdy a arogance vůči lidem.“ (Hadís uvádí Muslim).

«Popření pravdy„je jeho odmítnutím a odmítnutím toho, kdo po něm volá, a“arogantní přístup k lidem„je projevem opovržení. Prorok (mír a požehnání Alláha s ním) vysvětlil, že ozdoba v oděvu a vzhledu není arogance, naopak Alláh miluje krásu. Arogance je vlastnost skrytá hluboko v srdci, projevuje se v chování člověka a vede ho k odmítání pravdy a k opovržení lidí. Když Iblis (Satan) projevil aroganci a považoval se za lepšího než Adam, donutil ho to k neposlušnosti, odmítl uposlechnout příkaz svého Pána a nepoklonil se Adamovi. Právě arogance vedla nevěřící k tomu, že se postavili proti Alláhovým poslům, když k nim přišli s jasnými znameními.

وَجَحَدُواْ بِهَا وَٱسۡتَيۡقَنَتۡهَآ أَنفُسمظهُمۡ وَعُلُوّٗاۚ فَٱنظُرۡ كَيۡفَ كَانَ عَٰقِبَةُ د؎فننمُففَ

„Nespravedlivě a arogantně je odmítli, ačkoli v srdci byli přesvědčeni o jejich pravdě. Podívejte se, jaký byl konec těch, kdo šířili neplechu!“ (Korán, 27: 14).

Arogance brání svému majiteli obrátit se k Pánu s modlitbami, brání mu uctívat Stvořitele.

وَقَالَ رَبُّكُمُ ٱدۡعُونِيٓ أَسۡتَجِبۡ لَكُمَّۡۚ عِبَادَتِي سَيَدۡخُلُونَ جَهَنَّمَ دَاخِرِينَ

„Pán tvůj řekl: ‚Volej ke Mně a Já ti odpovím. Věru ti, kdož se povyšují nad uctívání Mé, vstoupí do pekla poníženi.‘“ (Korán, 40: 60).

Arogance brání některým bohatým nebo mocným lidem vykonávat společnou modlitbu v mešitách. Vidíte, že mešita je vedle jeho domu, slyší volání (adhan) na všech pět modliteb. Arogance mu však nedovoluje vstoupit do mešity, takže nemůže stát před svým Pánem bok po boku se svými bratry ve víře, protože se považuje za nadřazeného.

Arogance také brání některým lidem jednat v souladu se Sunnou Alláhova posla (mír a požehnání Alláha s ním). V jednom z hadísů se uvádí, že Salamah ibn al-Akwa‘ řekl:

Všechna práva vyhrazena. , قَالَ : لَا أَسْتَطِيعُ , قَالَ :“ لَا اسْتَطَعنتَ منُ؎تَ منْ؎تَ إِلَّا الْكِبْرُ“ , قَالَ : فَمَا رَفَعَهَا إِلَى فِيا إِلَى فِي

„Muž začal jíst levou rukou v přítomnosti Proroka (mír a požehnání Alláha s ním). Prorok mu řekl:“ „Jez pravou rukou!“ Odpověděl: „Nemohu.“ Pak Prorok řekl: „Nemůžeš! Nic ho nezastavilo kromě arogance.“ – a [tento muž] si už nemohl [levou ruku] přiložit k ústům» (Hadís uvádí Muslim).

Arogance brání člověku v získávání užitečných znalostí. Spravedliví předchůdci řekli: „Dva nemohou získat poznání [náboženství]: stydlivý a arogantní.“

Arogance vede člověka k tomu, že si natáhne oblečení pod kotníky, vláče ho po zemi a chodí arogantně. Od Abú Hurajry bylo hlášeno, že Alláhův posel (mír a požehnání Alláha s ním) řekl:

The رأسَهُ إِذْ خَسَفَ اللَّهُ بِهِ فَهُوَ يَتَجَللْجَلٶالْجَف إِلَى يَوْمِ الْقِيَامَةِ

„Jeden muž se procházel ve svých špercích, obdivoval sám sebe a arogantně zvedal hlavu, když ho Alláh náhle srazil k zemi. A on se bude propadat do země až do Soudného dne.“ (Hadís uvádějí al-Bukharí a Muslim).

Synové Adamovi, arogance vůči pravdě a arogance vůči lidem vede k vážným následkům jak v tomto životě, tak i v posmrtném životě. Nejhorší je, že srdce arogantního a povýšeného člověka se odvrací od pravé cesty pravdy. Alláh Nejvyšší řekl:

Všechna práva vyhrazena. لَّا يُؤۡمِنُواْ بِهَا

„Odvrátím od Svých znamení ty, kdož se na zemi bezprávně pyšní. Ať už spatří jakékoli znamení, neuvěří v něj.“ (Korán, 7: 146).

Alláhův posel (mír a požehnání Alláha s ním) řekl:

مَنْ جَرَّ ثَوْبَهُ خُيَلَاءَ , لَمْ يَنْظُرِ ِلهلَإهههلَإهههلَإهههلَلَاءَ يَوْمَ الْقِيَامَةِ

„Na toho, kdo arogantně táhne své šaty[1]Alláh se v den zmrtvýchvstání ani nepodívá“ (Hadís uvádějí al-Bukharí a Muslim).

يُحْشَرُ الْمُتَكَبِّرُونَ يَوْمَ الْقِيَاماَمَِ Všechna práva vyhrazena أَمََ مَكَانٍ

„Arogantní budou v den soudu vzkříšeni jako lidé velikosti mravence.“ (nebo zrna), ponížení je přikryje ze všech stran“ (Hadith hlášené at-Tirmidhi a an-Nasai).[2]

Sufjan ibn ‚Ujajna (kéž se nad ním Alláh smiluješ) řekl: „Pokud se člověk dopustí hříchu kvůli svým nespoutaným touhám, pak doufej v jeho pokání, neboť Adam (mír s ním) neuposlechl Alláha tím, že následoval své touhy, pak činil pokání a jeho hřích byl odpuštěn. Pokud je však hřích spáchán kvůli aroganci, pak se bojte Boží kletby, neboť Iblis neuposlechl Alláha kvůli své aroganci a byl proklet.“

Arogance je nedobytná zeď na cestě do ráje. Tato vlastnost blokuje člověka na cestě k dosažení pravé morálky, hodné věřících. Faktem je, že arogance nedovoluje jejímu majiteli přát ostatním věřícím to, co si přeje sám sobě. Arogantní člověk není schopen být prostý, přístupný, pohodový, nedokáže se zbavit zloby, závisti a ctižádosti svého srdce. Je pro něj nesnesitelně těžké krotit svou ješitnost a přijímat dobré rady a pokyny. Opojený svou samolibostí pohrdá ostatními lidmi a hledá jejich nedostatky. A pravděpodobně je těžké najít cokoli ošklivého a zlého, co by nebylo podníceno takovou vlastností, jako je arogance. A jejím nejstrašnějším projevem je odmítnutí přijmout pravdu a pravdivé vedení.

Člověk musí ze své duše vyhnat jakýkoli projev arogance. Musí si pamatovat, z čeho byl stvořen, jak přišel na tento svět, pamatovat si svou potřebu a potřebu svého Pána. Člověk si musí uvědomit velikost Alláha a své postavení ve vztahu k Němu. Aby se člověk zbavil arogance, stačí si vzpomenout, že než existoval, nebyl ničím, byl stvořen ze země, pak z kapky tekutiny, pak se stal přilnavou sraženinou, pak kusem masa a teprve poté se stal něčím, o čem stojí za to mluvit. Byl neživý prach, než slyšel a viděl, cítil a hýbal se. Byl mrtvý, než ožil, byl slabý, než se stal silným a schopným. Byl chudý, než něco vlastnil. Po tom všem znovu zemře a stane se prachem, pak bude buď potrestán, nebo poctěn ve svém hrobě, a pak bude vzkříšen k životu a postaví se před Alláhův soud, který učiní velké zúčtování a odmění každého podle jeho skutků. Pán (Velký a Slavný je On) řekl:

(١٧) مِنۡ أَيِّ شَيۡءٍ (١٨) ٱلسَّبِيلَ (٢٠) (٢٢) كَااَِا َّه مَآ أَمَرَهُ

„Ať zahyne člověk! Jak je nevděčný!“Z čeho ho stvořil? Z kapky ho stvořil a změřil ho,pak si cestu usnadnili,pak ho zabil a pohřbil do hrobu.Pak, až si bude přát, ho vzkřísí.Ale ne! Stále nedělá, co mu přikázal.“(Korán, 80:17-23).

Chvála Alláhovi, mír a požehnání s prorokem Mohamedem, stejně jako s jeho rodinou a všemi jeho společníky.

Autor: Sheikh Salih ibn Fawzan ibn Abdullah al-Fawzan
Z knihy: „al-Khutab al-minbariyya“
fi al-munasabat al-asriya.“
Překlad: Abu Yasin Malikov R.
Redakce: Proč islám.ru

Vzorec pro aroganci zní: vezmi si ji pryč, protože jsem lepší, nebo: ustup, protože jsem lepší. Ustup ode mě.

Základní prvky arogance

• Negativní hodnocení,
• Zvyšující se vzdálenost
• A lhostejnost

Strach je velmi často zakryt arogancí

Nejjednodušší příklad: situace, kdy se člověk v důsledku, třeba, tvrdé práce a brilantního studia, v důsledku nějakých šťastných událostí nebo řetězce událostí v jeho životě, přesune do jiné společenské vrstvy. Mohl by sám pracovat, žít v nějakém vzdáleném městě nebo vesnici a vždy snil o tom, že se z toho vymaní. A existují lidé, kteří jsou opravdu pracovití a sní o tom, že se z toho vymaní a vymaní se, ale s traumatem se vyrovnávají různě (pochybnosti – podařilo se mi to vymanit? Chapadla se na mě stále natahují). Docela typická situace pro lidi, kteří opravdu tvrdě pracovali a dosáhli vážného postavení a úctyhodného místa ve společnosti a představují první osobu v rodině, která něco takového dokázala. Například – všichni jeho příbuzní nemají vysokoškolské vzdělání. Poprvé člověk prorazil strop, má jinou materiální úroveň, žije v hlavním městě, má zajímavé postavení.

Přeskočil všechny úrovně, které měl ve své rodině, o řád. Čas od času mají strach, že tam nepatří. Arogance je pro ně jedním ze způsobů, jak tento strach vyjádřit. Takoví lidé si možná nevšimnou, jak jsou arogantní.

1. Pokud se neodstěhuji, budu se muset vypořádat se závistí.
2. Arogance velmi často vyjadřuje mou touhu něco mít, mou bolest, že to nemůžu mít, můj strach, že to nikdy mít nebudu a MOJI NEOCHOTU S TÍM SE VYROVNAT! Protože ani bolest, ani strach, ani závist nejsou nějaké jedinečné, lidské neřesti.
3. A kdybych opravdu dřel jako pes a utekl z místa, kde už nechci být a bojím se tam vrátit – JE NORMÁLNÍ MÍT BOJ. Ale pokud se s těmito pocity nedokážu spojit, pak je jedním ze způsobů formalizovat to skrze aroganci.
4. Pokud se dokážu vyrovnat se závistí, pak existují dvě možnosti: buď se budu snažit získat to, co chci, nebo budu čelit nepřekonatelným překážkám na cestě k dosažení tohoto cíle. A pak budu čelit bolesti, přežiju ztrátu a budu žít bez arogance (alespoň v tomto ohledu), protože tohle je úzké hrdlo, které nedokážu překonat.
5. Amortizace — to je reakce. Poznáte ji pouze podle opačné reakce. Když něco uvedete do kontaktu, nabídnete a setkáte se s extrémně nedostatečným a podceněným hodnocením. Je jasné, že některé věci pro člověka prostě nemusí být důležité.
6. Jednou z věcí, která může zakrýt aroganci, je projekce vlastních, nežádoucích vlastností. Když mám podezření, že s touto osobou mám hodně společného, nebo že mám také tento jev. A co je velmi důležité – nesmím být lhostejný. Příklad: „no, jací lidé jsou na našem dvoře. Nedívají se, kam jdou, a den co den po trávnících, po trávnících.“
7. Vzorec pro aroganci: stěhujte se ode mě dál, ať já i ostatní nevidíme, jak moc si ve skutečnosti jsme podobní.
8. O ostuda. V našem kontextu. Co je pro nás důležité: toto je taková zkušenost – nejsem tu povinný nebo dokonce nejsem potřebný, ale nemůžu odejít (odtud se dítěti říká – nejsi dost dobrý). Docela těžká, hroutící se zkušenost. Takovou zkušenost, ne že by bylo těžké přežít, je nemožné ji unést. Lze ji unést jen v dobrém kontaktu s terapeutem. A pak už jen trochu, lžičku. To je druh studu, který se přenáší na dítě, že ono samo je problém. Ne že by něco chtělo, ale nemohou mu to dát. Pak se učí retroflexi (Retroflexe (anglicky retroflection – obracení se zpět k sobě) je jeden z obranných mechanismů v Gestalt terapii. Místo ovlivňování okolního světa a změny okolností člověk mění sám sebe, provádí vůči sobě jednání, které by rád směřoval na jiného).

Co dělat?

Abychom byli méně arogantní a méně podceňující, musíme vědět, CO nás bolí. Abychom věděli, co nás bolí, musíme prozkoumat naši historii, naše chronické trauma, vyrovnat se s ním a zjistit, jak to ovlivnilo můj dnešní život.

⚠️ Arogance a podceňování se objevují, když nesnesu nějaké srovnání. Nebo když cítím bolest z neúspěšné akvizice.

Antiteze aroganceschopnost upřímně obdivovat.

„Nejdřív jsem chtěl všechny peníze utratit za léčbu narcismu, ale pak jsem si to rozmyslel a za všechny peníze jsem si koupil Selfidron a nelituji toho.“

Plynové osvětlení — když vám řeknou, že necítíte TOHLE, ale něco jiného. Příklad: když řeknu Angelice, že mě něco bolí, a ona mi řekne, že to tak není a že vám nevěřím. Situace, kdy vás požádám, abyste mi po koncertě zavolali zpátky, že se bojím atd. A je mi jedno, jestli mi věříte nebo ne, prostě udělejte, co vám chci.

Na základě materiálů psycholožky Gaverdovské