Specifický nárůst síly: denní graf, teplotní graf

Levý okraj charakteristiky D_т= konst slouží jako vedení provozu turbíny s protitlakem, na kterém D_к=0 a D_Podle= D_о. Vpravo od řádku D_т=konst jsou omezeny vertikálním maximálním (jmenovitým) elektrickým výkonem N_э= N_м. Konfigurace horní části diagramu závisí na tom, zda N_м (N_н) při práci s protitlakem nebo maximálním výkonem N_м při provozu s protitlakem menším než jmenovitým a omezeným maximálním průtokem páry turbínou. V prvním případě končí horní část diagramu ostrým úhlem tvořeným přímkami D_о=D_Podle и N_э= N_м. Ve druhém případě je horní část diagramu omezena segmentem vodorovné čáry mezi čarami D_о=D_Podle и N_э= N _м s pořadnicí D_м.

Řádek D_к= const představují přímky rovnoběžné s charakteristikou protitlaku D_о=D_Podle= D _т a nachází se pod ním o velikost vertikálního segmentu D _к · Y _т /(1 – Y _т ), protože

Zde index „p“ znamená protitlak.

Z řady přímých D_к= const zaznamenáváme charakteristiku D _к =D_k.min 0,05 D_о.

D_k.min – minimální ventilační průchod páry nízkotlakým čerpadlem, když turbína běží na plné zatížení podle „tepelného“ plánu. Řádek D_к=D_k.min je skutečný levý okraj diagramu. Řádek D_к= D _k.max. odpovídá maximálnímu průchodu páry do kondenzátoru. Pokud využijete plnou kapacitu CWD D_o.m před regulovaným výběrem a NND D _k.m , pak je to možné s omezeným výběrem D_т= D_o.m–D_k.m získat maximální výkon při přetížení N_Max.≈ 1,2 N._м.

Nominální odběr páry D_t.m odpovídá jmenovitému výkonu N_м a maximální průtok páry na turbínu D_o.m. Pokud je dosaženo maximálního průtoku páry do turbíny při provozu s protitlakem při N_l.m.< N_м, pak je možné odebírat páru více než je nominální („limitní“ odběr páry), s D_o.m a D._k.min.

Při nulovém výkonu (volnoběh) D_о=D_k.x pro režim kondenzace a D_о=D_t.x pro protitlakový režim. Pro tyto režimy charakteristika na ose x ořízne záporný segment – N_х. Tato čára slouží jako hranice diagramu (viz obr. 6.6).

Spotřebu páry z extrakcí lze vyjádřit i ve zlomcích α_т proud čerstvé páry do turbíny

Potom jsou hranice kondenzačního režimu bez odsávání a provozního režimu s protitlakem určeny následujícími vztahy

Hodnoty odběru v závislosti na průtoku páry do turbíny se rovnají

6.4. Praktická aplikace režimového diagramu

turbínové jednotky s jedním regulovatelným odběrem páry

Schémata režimů turbíny s jedním nastavitelným odběrem páry umožňují grafické znázornění známého elektrického výkonu a průtoku D_т páry z odběru turbíny, určit výkon páry vysokotlakých a nízkotlakých motorů, výkon kondenzačního proudu, výkon vyvinutý průtokem odebírané páry, celkový průtok páry do turbíny.

Nechte elektrický výkon turbogenerátoru N_э a proudění páry z extrakce turbíny D_t Tyto hodnoty na diagramu odpovídají bodu А, daný režim (obr. 6.6) a celkový průtok páry do turbíny bude roven D.

Bodem A daného režimu nakreslete vodorovnou čáru, která čáru protíná D_к= 0 v bodě А_о. Přes tento bod nakreslíme svislou čáru a získáme hodnoty na ose x N_cvd (N_vd) A N_chnd (N_nd). V této možnosti se všechny ztráty výkonu naprázdno vztahují k výkonu CVP.

Pro stejný režim nakreslete čáru přes bod A D_т=const dokud se neprotne s čárou D_к= 0 v bodě А₁ a nakreslete přes něj svislou čáru, dokud se neprotne s osou x. Pak získáme sílu N_т, vyvinuté prouděním odsávané páry D_тa moc N_к, vyvinuté proudem páry vstupujícím do kondenzátoru. Výkon naprázdno se vztahuje k výkonu vyvinutému extrakční párou.

Pokud přes bod А nakreslit čáru D_к= konst před průsečíkem s kondenzační charakteristikou D= D _к , pak bude výkon naprázdno označován jako NPV. Pokud řádek D_к=const kreslit, dokud se neprotne s osou x, pak bude výkon naprázdno vztažen k výkonu toku kondenzátu.

6.5. Energetické charakteristiky turbínové jednotky

se dvěma nastavitelnými odvody páry

Tato charakteristika stanoví vztah mezi čtyřmi množstvími elektrické energie N_э, proudění páry z horního (výrobního) výběru D_п, spodní (topení) odsávání D _т a celkový průtok páry na turbínu D_о.

CHND

CWD

ChSD

CHND

Rýže. 6.7. Schéma (a) a proces parního provozu (b) turbínové jednotky se dvěma řízenými odběry

a kondenzaci páry

N (+Δ N )

Analogicky u turbíny s jedním odběrem je spotřeba čerstvé páry u turbíny se dvěma odběry páry (obr. 6.7) určena rovnicí

Při konstrukci charakteristiky je skutečná turbína se dvěma nastavitelnými odběry nahrazena podmíněnou s jedním odběrem, pokud jsou splněny následující podmínky:

1. Průtok páry z horního odtahu je zachován a je roven D_п.

2. Pára ze spodního odsávání v množství D_т vstupuje do ChND a tam vykonává další práci rozpínáním ve spodní extrakční-kondenzační sekci

Nahrazení turbíny se dvěma vývody jedním vývodem umožňuje sestrojit režimový diagram jako turbína s jedním nastavitelným vývodem. Ve schématu vedení konstantního průchodu páry do kondenzátoru D_к= konst jsou nahrazeny vedeními konstantního výstupu páry z CSD D_chsd = const , tj. z fáze před spodním výběrem.

Výkon turbíny s jedním odběrem je vyšší než výkon skutečného turbogenerátoru se dvěma odběry o hodnotu ∆N_э.

Rýže. 6.8. Schéma režimů kondenzační turbínové jednotky se dvěma nastavitelnými odběry páry

Pro přechod z podmíněné na skutečnou turbínu je zavedena korekce pro přídavný výkon ∆ N _э , vyvinuté spodní extrakcí páry. Hodnota spodního výběru D_т ordináta je položena (obr. 6.8).

Ve spodní části diagramu jsou pod osou úsečky vyneseny čáry konstantního skutečného elektrického výkonu N_э. Určují závislost přídavného výkonu turbogenerátoru NLP ∆N_э z hodnoty nižšího výběru D_т. To vám umožní určit skutečnou sílu N_э podle podmíněného N_у a doplňkové N _э = N_у — ∆ N _э . Čáry konstantního skutečného výkonu jsou pro snadné použití vyneseny do diagramu ve formě jednotné sítě se sklonem určeným rovnicí (6.25).

Celkový průtok páry na turbínu se dvěma nastavitelnými odběry

Průtoky páry přes ChSD a přes ChND jsou stejné

V horní části diagramu jsou režimy spojené s provozem horního výběru, ve spodní části – spodního výběru.

Hraniční oblasti režimů:

1. Řádek 0 II A – provozní režim turbíny bez odsávání při jmenovitém elektrickém výkonu N_м.

2. 0 I B – průtok páry pouze z horního odtahu, spodní je vyřazen, za místem odběru je minimální průtok páry

Bod B odpovídá maximálnímu průtoku páry z horního odběru a určuje maximální průchod páry vysokotlakou komorou.

3. BB I – režim možného přetížení turbíny

N > N _{p p} (6.34)

při konstantním maximálním průtoku páry

4. OG – hranice možných hodnot nižšího výběru D _т s deaktivovaným horním výběrem D_п = 0 a minimální průchod páry do kondenzátoru

5. Г-Г I -Г II – možné režimy přetížení

N > N _м (6.37)

na D_т=D_t.max. zvýšením průchodu páry do kondenzátoru na hodnotu omezenou propustností CSD v kondenzačním režimu.

6. Bod A I odpovídá režimu

a u něj je velikost black-out tlaku určena spotřebou páry

což odpovídá přímce A I – B I. Tento režim odpovídá maximální vypočítané spotřebě páry

průtok páry z horního výběru je určen bodem B I.

Průtok páry přes CSD je roven

Rozvinutý výkon je určen bodem G II a rovná se.

Hranicí spodní části diagramu je čára závislosti největší hodnoty spodního odběru páry D_т, s vypnutým horním výběrem D_п=0 a minimální průchod páry do kondenzátoru ze skutečného výkonu turbogenerátoru N_э.

Takto vytvořený diagram umožňuje graficky určit kteroukoli ze čtyř souvisejících veličin D _{o ,} D _т , D_п и N_э podle uvedených hodnot tří z nich.

6.6. Praktická aplikace diagramu režimu turbíny

se dvěma nastavitelnými odvody páry

Režimový diagram je sestaven pro velmi specifické provozní podmínky turbogenerátoru v návaznosti na parametry páry před turbínou a v odběrech, podtlaku v kondenzátoru a regenerační ohřev napájecí vody (regenerační okruh). Tyto podmínky jsou konkrétně specifikovány zpracovatelem výkonových diagramů (obvykle výrobcem turbíny). Například režimový diagram (obr. 6.9) je sestaven s přihlédnutím k regeneraci pro jmenovité parametry páry před turbínou a v odběrech (ve výrobním odběru 10 ata a v odběru vytápění 1,2 ata). Vysokotlaká zóna ve vzorkovací komoře výroby je omezena liniemi množství páry odcházející z CSD od 90 t/h do 105 t/h.. Zvažte příklad znázorněný na Obr. 6.9 s tečkovanou čarou. Spotřeba čerstvé páry turbínou d _о rovných 133 t/h. První výběr (výroba) se rovná 50 t/h a druhý (topení) se rovná 54 t/h. Určete výkon vyvíjený turbínou.

Nakreslete vodorovnou čáru z počátečního bodu а na stupnici průtoku páry odpovídající zadané hodnotě d _o , než překročí hranici neustálého výběru výroby D _п = 50 t/h v bodě b . Od věci b nakreslete čáru kolmou k úsečce, dokud se neprotne s vodorovnou (spodní pole), odpovídající hodnotě druhého výběru D _т =54 t/h (bod z). Od věci с nakreslete čáru rovnoběžnou s nakloněnými čarami spodního pole diagramu, dokud se neprotne s úsečkou v bodě d , který určuje výkon vyvinutý turbínou při daném režimu, a to 21,3 MW. Úsečka е d na úsečce je korekce, která se vypočítá pomocí vzorce (6.25) Δ N _э = D _т ( i _т – i _к )·η_м·η_г/ 3600.

Pokud je potřeba na základě daného výkonu a hodnot odběru určit spotřebu čerstvé páry turbínou, pak se stavba provádí v opačném pořadí.

Ve spodním poli diagramu jsou dále znázorněny čáry maximálního přípustného odběru výrobní páry při daném výkonu turbogenerátoru a daném odběru tepla, konstruované na základě podmínky minimálního průchodu páry do kondenzátoru (ventilační průtok).

Pokud ordinát bc (viz příklad na obr. 6.9) protíná vodorovnou čáru spodního pole diagramu, která určuje dané topné zatížení
(v daném příkladu 54 t/h), na lince maximálního výrobního výkonu, jehož hodnota je rovna zadanému výrobnímu výkonu, to znamená, že turbína pracuje s minimální párou procházející do kondenzátoru v kogeneračním režimu a výkonem rozvíjí se také kogenerace, jak se říká, energie vzniklá z tepelné spotřeby. Přítomnost režimů linií maximálních výrobních výkonů v diagramu je velmi důležitá pro výpočet tepelných schémat, protože umožňuje najít nejziskovější režim vytápění turbín CHPP pracujících v energetických systémech, pro které je výroba kondenzační energie je často nerentabilní.

Sestavit harmonogram centrální kvalitní regulace dodávky tepla pro uzavřený systém zásobování teplem na základě kombinovaného zatížení vytápění a dodávky teplé vody (rozpis zvýšených nebo upravených teplot).

Přijměte vypočtenou teplotu vody v síti v přívodním potrubí t₁= 130 0 C ve vratném potrubí t₂= 70 0 C, po t. výtahu₃= 95 0 C. Návrhová teplota venkovního vzduchu pro návrh vytápění tnro = -31 0 C. Návrhová teplota vnitřního vzduchu tb = 18 0 C. Návrhové tepelné toky se předpokládají shodné. Teplota teplé vody v systémech zásobování teplou vodou tgv = 60 0 C, teplota studené vody t_с= 5 0 C. Faktor bilance pro zatížení přívodu teplé vody a_б= 1,2. Schéma zapojení ohřívačů vody systémů zásobování teplou vodou je dvoustupňové sekvenční.

Řešení. Proveďme nejprve výpočet a konstrukci grafu vytápění a domácích teplot s teplotou síťové vody v přívodním potrubí pro bod zlomu = 70 0 C. Hodnoty teplot síťové vody pro otopné soustavy t ₀₁; t ₀₂; t ₀₃ určíme pomocí vypočtených závislostí (13), (14), (15) pro teploty venkovního vzduchu t _н= +8; 0; -10; -23; -31 C

Určeme pomocí vzorců (16), (17), (18) hodnoty veličin

pro t n = +8 0С hodnoty t 01, t 02, t 03 tedy bude:

Výpočty teplot vody v síti se provádějí obdobně pro ostatní hodnoty. t _н. Z vypočtených dat a odečtení minimální teploty síťové vody v přívodním potrubí = 70 0 C sestrojíme graf teploty vytápění a domácnosti (viz obr. 4). Bod zlomu teplotního grafu bude odpovídat teplotám vody v síti = 70 0 C, = 44,9 0 C, = 55,3 0 C, teplotě venkovního vzduchu = -2,5 0 C. Získané hodnoty teplot vody v síti snížíme pro plán vytápění a domácnosti v tabulce 4. Dále přistoupíme k výpočtu plánu zvýšené teploty. Po zadání hodnoty nedostatečného ohřevu D t _н= 7 0 C zjišťujeme teplotu ohřívané vodovodní vody po prvním stupni ohřívače vody

Stanovme bilanční zatížení dodávky teplé vody pomocí vzorce (19)

Pomocí vzorce (20) určíme celkový rozdíl teplot vody v síti d v obou stupních ohřívačů vody

Pomocí vzorce (21) určíme rozdíl teplot síťové vody v ohřívači vody I. stupně pro rozsah teplot venkovního vzduchu od t _н= +8 °C až t ‘ _н = -2,5 °C

Pro zadaný rozsah teplot venkovního vzduchu zjišťujeme rozdíl teplot síťové vody na druhém stupni ohřívače vody

Určeme pomocí vzorců (22) a (25) hodnoty veličin d ₂ и d ₁ pro rozsah venkovních teplot t _н z t ‘ _н = -2,5 °C až t = -31 0 C. Takže pro t _н= -10 0 C tyto hodnoty budou:

Proveďme obdobně výpočty veličin d ₂ и d ₁ pro hodnoty t _н= -23 °C a t _н= –31 0 C. Teploty síťové vody v přívodním i vratném potrubí pro zvýšenou teplotní křivku budou určeny pomocí vzorců (24) a (26).

Tak pro t _н= +8 °C a t _н= -2,5 0 C tyto hodnoty budou

pro t _н = -10 °C

Proveďme obdobně výpočty pro hodnoty t _н = -23 0 C a -31 0 C. Získané hodnoty d _2, d _1, , shrnuté v tabulce 4.

Vykreslit teplotu síťové vody ve vratném potrubí za ohřívači vzduchu ventilačních systémů v rozsahu teplot venkovního vzduchu t _н = +8 ¸ -2,5 0 С použijeme vzorec (32)

Pojďme určit hodnotu t _2v pro t _н= +8 0 C. Nastavíme nejprve hodnotu 0 C. Určíme teplotní tlak v ohřívači a podle toho pro t _н= +8 °C a t _н= -2,5 °C

Vypočítejme levou a pravou stranu rovnice

Vzhledem k tomu, že číselné hodnoty pravé a levé strany rovnice jsou blízko hodnoty (do 3 %), přijmeme hodnotu jako konečnou.

U ventilačních systémů s recirkulací vzduchu určíme pomocí vzorce (34) teplotu vody v síti za ohřívači vzduchu t _2v pro t _н= t _č = -31 °C.

Zde jsou hodnoty D t ; t ; t korespondovat t _н = t _v= -23 0 C. Jelikož je tento výraz řešen metodou výběru, nastavíme nejprve hodnotu t _2v = 51 0 C. Určete hodnoty D t _к a D. t

Dále vypočítáme levou stranu výrazu

Protože se levá strana výrazu svou hodnotou blíží pravé (0,99″1), jedná se o dříve přijatou hodnotu t _2v = 51 0 C bude považováno za konečné. S použitím údajů v tabulce 4 sestrojíme plány regulace vytápění-domácnosti a zvýšené teploty (viz obr. 4).

Tabulka 4 – Výpočet harmonogramů regulace teploty pro uzavřený systém zásobování teplem.

tН	t10	t20	t30	d1	d2	t1P	t2P	t2V
+8	70	44,9	55,3	5,9	8,5	75,9	36,4	17
-2,5	70	44,9	55,3	5,9	8,5	75,9	36,4	44,9
-10	90,2	5205	64,3	4,2	10,2	94,4	42,3	52,5
-23	113,7	63,5	84,4	1,8	12,5	115,6	51	63,5
-31	130	70	95	0,4	14	130,4	56	51

Obr.4. Grafy regulace teploty pro uzavřený topný systém (¾ topení a domácnost; – zvýšené)

Sestavit upravený (navýšený) plán centrální regulace kvality pro otevřený systém zásobování teplem. Přijmout bilanční koeficient a_б = 1,1. Přijměte minimální teplotu síťové vody v přívodním potrubí pro bod zlomu teplotního grafu 0 C. Zbývající počáteční data převezměte z předchozí části.

rozhodnutí. Nejprve sestrojíme teplotní grafy , , , pomocí výpočtů pomocí vzorců (13); (14); (15). Dále sestrojíme graf vytápění a domácnosti, jehož bod zlomu odpovídá hodnotám teploty vody v síti 0 C; 0 °C; 0 C, a venkovní teplota vzduchu je 0 C. Dále přistoupíme k výpočtu upraveného harmonogramu. Stanovme bilanční zatížení dodávky teplé vody

Stanovme poměr bilančního zatížení pro dodávku teplé vody k návrhovému zatížení pro vytápění

Pro rozsah venkovních teplot t _н= +8 °C; -0 °C; -10 °C; -0 25 C, určíme poměrnou spotřebu tepla na vytápění pomocí vzorce (0)`; Například pro t _н= -10 bude:

Poté převezmeme hodnoty známé z předchozího dílu t _c; t _h; q; Dt určíme pomocí vzorce (30) pro každou hodnotu t _н relativní náklady na síťovou vodu pro vytápění.

Například pro t _н= -10 0 C bude:

Proveďme výpočty obdobně pro další hodnoty. t _н.

Teplota přívodní vody t _1p a naopak t _2p potrubí pro upravený harmonogram se určí pomocí vzorců (27) a (28).

Tak pro t _{n =} -10 0 C dostaneme

Pojďme provést výpočty t _1p и t _2p a pro jiné hodnoty t _н. Určíme pomocí vypočtených závislostí (32) a (34) teplotu vody v síti t _2v po ohřívačích ventilačních systémů pro t _н= +8 °C a t _н= -31 0 C (pokud je recirkulace). Když hodnota t _н= +8 0 С přednastavíme hodnotu t _2v= 23 C.

Definujme hodnoty Dt _к и Dt _к

Dále vypočítáme levou a pravou stranu výrazu

Vzhledem k tomu, že číselné hodnoty levé a pravé strany rovnice jsou blízko, dříve přijatá hodnota t _2v= 23 0 C, budeme ji považovat za konečnou. Definujme také hodnoty t _2v na t _н = t = -31 0 C. Nejprve nastavíme hodnotu t _2v= 47 °C

Pojďme vypočítat hodnoty D t _к и

Získané hodnoty vypočtených hodnot shrnujeme v tabulce 3.5

Tabulka 5 – Výpočet zvýšeného (upraveného) plánu pro otevřený systém zásobování teplem.

tн	t10	t20	t30	`Q	`G	t1p	t2p	t2v
+8	60	40,4	48,6	0,2	0,65	64	39,3	23
1,9	60	40,4	48,6	0,33	0,8	64	39,3	40,4
-10	90.2	52.5	64.3	0,59	0,95	87.8	51.8	52.5
-23	113.7	63.5	84.4	0,84	1,02	113	63,6	63.5
-31	130	70	95	1	1,04	130	70	51

S použitím údajů v tabulce 5 vytvoříme plány vytápění a domácnosti, jakož i plány zvýšených teplot pro síťovou vodu.

Obr.5 Vytápění – užitkové ( ) a zvýšené (—-) grafy teploty vody v síti pro otevřený topný systém

Hydraulický výpočet hlavních teplovodů dvoutrubkové sítě ohřevu vody uzavřeného systému zásobování teplem.

Návrhové schéma tepelné sítě od zdroje tepla (IT) po městské bloky (CB) je na obr. 6. Obr. Pro kompenzaci teplotních deformací použijte kompenzátory ucpávky. Měrnou tlakovou ztrátu podél hlavního potrubí odeberte ve výši 30-80 Pa/m.

Obr.6. Návrhové schéma hlavní tepelné sítě.

Řešení. Výpočet bude proveden pro přívodní potrubí. Vezměme nejdelší a nejvytíženější větev tepelné sítě z IT do KV 4 (sekce 1,2,3) jako hlavní a přistoupíme k jejímu výpočtu. Podle hydraulických výpočtových tabulek uvedených v literatuře [6,7], jakož i v příloze č. 12 učebnice, na základě známých průtoků chladiva se zaměřením na měrné tlakové ztráty R v rozsahu od 30 do 80 Pa/m určíme průměry potrubí pro úseky 1, 2, 3 d_нxS, mm, skutečná měrná tlaková ztráta R, Pa/m, rychlost vody V, m/s.

Na základě známých průměrů v úsecích hlavní magistrály určíme součet místních koeficientů odporu S x a jejich ekvivalentní délky L E. V sekci 1 je tedy hlavový ventil (x = 0,5), T-kus pro průchod při dělení toku (x = 1,0), Počet kompenzátorů ucpávky (x = 0,3) na úseku se určí v závislosti na délce úseku L a maximální přípustné vzdálenosti mezi pevnými podpěrami l. Podle Přílohy č. 17 školící příručky pro D _у= 600 mm tato vzdálenost je 160 metrů. V úseku 1 o délce 400 m by proto měly být uspořádány tři kompenzátory ucpávky. Součet lokálních součinitelů odporu S x v této oblasti bude

S x = 0,5 + 1,0 + 3 x 0,3 = 2,4

Podle přílohy č. 14 učebnice (pokud К _э= 0,0005 m) ekvivalentní délka l _э pro x = 1,0 se rovná 32,9 m Ekvivalentní délka úseku L _э dělat

L _э= l _э× S x = 32,9 x 2,4 = 79 m

Dále určíme redukovanou délku úseku L _п

L _п= L + L _э= 400 + 79 = 479 m

Poté určíme tlakovou ztrátu DP v sekci 1

D P = R×L _п = 42 × 479 = 20118 Pa

Obdobně provedeme hydraulický výpočet úseků 2 a 3 hlavní dálnice (viz tabulka 6 a tabulka 7).

Dále přistoupíme k výpočtu větví. Na principu propojení tlakové ztráty D P od bodu rozdělení toku ke koncovým bodům (EP) pro různé větve systému musí být navzájem stejné. Proto je při hydraulickém výpočtu větví nutné usilovat o splnění následujících podmínek:

D P _{4 5 +} = D P _{2 3 +} ; D P ₆ = D P ₅; D P ₇ = D P ₃

Na základě těchto podmínek zjistíme přibližné měrné tlakové ztráty pro větve. Takže pro větev se sekcemi 4 a 5 dostaneme

Koeficient a, s přihlédnutím k podílu tlakových ztrát v důsledku místního odporu, bude určeno vzorcem

Zaměření na R = 69 Pa/m určíme průměry potrubí a měrné tlakové ztráty pomocí hydraulických výpočtových tabulek R, rychlost V, tlaková ztráta D Р v sekcích 4 a 5. Podobně provedeme výpočet větví 6 a 7, když jsme pro ně předem určili přibližné hodnoty R.

Tabulka 6 – Výpočet ekvivalentních délek místních odporů

Číslo pozemku	dn x S, mm	L, m	Typ místního odporu	x	Počet	sekera	lэ,m	Lе,m
1	630 × 10	400	1. ventil 2. kompenzátor ucpávky 3. odpaliště pro průchod při dělení toku	0.5 0.3 1.0	1 3 1	2,4	32,9	79
2	480 × 10	750	1. náhlá kontrakce 2. kompenzátor ucpávky 3. odpaliště pro průchod při dělení toku	0.5 0.3 1.0	1 6 1	3,3	23,4	77
3	426 × 10	600	1. náhlá kontrakce 2. kompenzátor ucpávky 3. ventil	0.5 0.3 0.5	1 4 1	2,2	20,2	44,4
4	426 × 10	500	1. odpaliště větve 2. ventil 3. kompenzátor ucpávky 4. odpaliště pro průchod	1.5 0.5 0.3 1.0	1 1 4 1	4.2	20.2	85
5	325 × 8	400	1. kompenzátor ucpávky 2. ventil	0.3 0.5	4 1	1.7	14	24
6	325 × 8	300	1. odpaliště větve 2. kompenzátor ucpávky 3. ventil	1.5 0.5 0.5	1 2 2	3.5	14	49
7	325 × 8	200	1. odbočné odpaliště při dělení toku 2.ventil 3. kompenzátor ucpávky	1.5 0.5 0.3	1 2 2	3.1	14	44

Tabulka 7 – Hydraulický výpočet hlavních potrubí

Číslo pozemku	G, t/h	Délka, m	dnхs, mm	V, m/s	R, Pa/m	DP, Pa	åDP, Pa
L	Le	Lп
1 2 3	1700 950 500	400 750 600	79 77 44	479 827 644	630 × 10 480 × 10 426 × 10	1.65 1.6 1.35	42 55 45	20118 45485 28980	94583 74465 28980
4 5	750 350	500 400	85 24	585 424	426 × 10 325 × 8	1.68 1.35	70 64	40950 27136	68086 27136
6	400	300	49	349	325 × 8	1.55	83	28967	28967
7	450	200	44	244	325 × 8	1.75	105	25620	25620

Určíme nesoulad tlakových ztrát na větvích. Nesoulad na větvi s oddíly 4 a 5 bude:

Nesrovnalosti na větvi 6 budou:

Nesrovnalosti na větvi 7 budou: