Hodnoceni

Jak připravit koncentrovaný roztok hydroxidu sodného?

Doporučujeme také použít vyhledávání na webu, jsme si jisti, že najdete více informací o tématu, které potřebujete.

§ 29. Příprava 0,1 n. roztok louhu sodného

Louh sodný (hydroxid sodný) je bílá, neprůhledná, vysoce hygroskopická krystalická látka, která difunduje vzduchem a snadno reaguje se vzduchem. Složení tedy není konstantní a tato sloučenina není vhodná jako tužidlo pro přípravu titrovaných roztoků.

K přípravě roztoku bez obsahu se používají speciální metody.

Typicky se titrované roztoky hydroxidu sodného připravují zředěním vypočteného množství koncentrovaného roztoku o známé koncentraci destilovanou vodou. Nejprve připravte přibližně 0,1 N. roztokem hydroxidu sodného a poté přesně určete normalitu tohoto roztoku.

Výpočet se provádí obdobně jako při výpočtu množství kyseliny chlorovodíkové (viz § 27).

K přípravě n. požadované řešení:

Předpokládejme, že hustota původního roztoku je 1,285 g/cm3.

K přípravě n. řešení musíte vzít jeho řešení:

Objem obsazený g gramů roztoku

K přípravě n. Roztok by měl být změřen blízko původního roztoku a zředěn destilovanou vodou na požadovaný objem. Výsledný roztok musí být důkladně promíchán.

Připravený roztok hydroxidu sodného je chráněn před absorpcí ze vzduchu.

  • PŘEDMLUVA K PRVNÍMU VYDÁNÍ
  • PŘEDMLUVA K DRUHÉMU VYDÁNÍ
  • PŘEDMLUVA KE TŘETÍMU VYDÁNÍ
  • ÚVOD
  • § 1. Pojem kvantitativní analýzy
  • § 2. Klasifikace metod kvantitativní analýzy
  • § 3. Charakteristika metod kvantitativní analýzy
  • § 4. Analýza velkého a malého množství hmoty
  • § 5. Výběr průměrného vzorku
  • § 6. Příprava látky k vážení
  • § 7. Vážení
  • § 8. Technika vážení na analytických vahách
  • § 9. Pravidla pro zacházení s analytickými vahami
  • § 10. Příprava roztoku pro analýzu
  • § 11. Záznam výsledků analýzy
  • Část první. Objemová analýza
  • § 1. Podstata objemové analýzy
  • § 2. Obecná rovnice titrační reakce a závěry z ní
  • B. CHEMICKÉ EXPERIMENTÁLNÍ TECHNIKY V OBJEMOVÉ ANALÝZE
  • § 3. Měření objemů roztoků
  • § 4. Sklo používané pro měření objemů roztoků
  • § 5. Práce s odměrnými baňkami
  • § 6. Práce s pipetami
  • § 7. Práce s byretami
  • § 8. Příprava standardních roztoků
  • B. VÝPOČTY V OBJEMOVÉ ANALÝZE
  • § 9. Koncentrace řešení a způsoby jejího vyjádření
  • § 10. Metody výpočtu v objemové analýze
  • § 11. Vztah mezi přesností měření a přesností výpočtu
  • § 12. Stručné informace o statistickém zpracování experimentálních dat
  • D. METODA POLOMIKROVOLUMOVÉ ANALÝZY
  • § 13. Koncepce semimikroobjemové analýzy
  • § 14. Vlastnosti techniky měření objemů roztoků v semimikrometodě
  • E. METODY BEZBYETOVÉ TITRACE
  • § 15. Koncepce bezbyretových titračních metod
  • § 16. Klasifikace bezbyretových titračních metod
  • E. AUTOMATICKÉ METODY
  • § 17. Chemicko-analytická kontrola výroby
  • § 18. Metody automatické titrace
  • KAPITOLA II. NEUTRALIZAČNÍ METODY NEBO METODY KYSELOBAZICKÉ TITRACE
  • § 1. Charakteristika metody
  • § 2. Stanovení bodu ekvivalence
  • § 3. Grafická metoda znázornění procesu neutralizace
  • § 4. Výpočet koncentrace vodíkových iontů ve vodných roztocích silných kyselin a zásad
  • § 5. Výpočet aktivity vodíkových iontů ve vodných roztocích silných kyselin a zásad
  • § 6. Titrace silné kyseliny silnou zásadou
  • § 7. Výpočet koncentrace vodíkových iontů v roztocích slabých kyselin a zásad
  • § 8. Výpočet aktivity vodíkových iontů ve vodných roztocích slabých kyselin a zásad
  • § 9. Rovnováhy ve vodných tlumivých roztocích slabých kyselin v přítomnosti solí těchto kyselin
  • § 10. Rovnováhy ve vodných tlumivých roztocích slabých zásad v přítomnosti solí těchto zásad
  • § 11. Výpočet koncentrace vodíkových iontů ve vodných roztocích pufrů
  • § 12. Výpočet aktivity vodíkových iontů ve vodných roztocích pufrů
  • § 13. Výpočet koncentrace vodíkových iontů a stupně hydrolýzy ve vodných roztocích hydrolyzujících binárních solí
  • § 14. Výpočet aktivity vodíkových iontů ve vodných roztocích hydrolyzujících binárních solí
  • § 15. Titrace slabé kyseliny silnou zásadou
  • § 16. Titrace slabé zásady silnou kyselinou
  • § 17. Titrace vícesytných kyselin
  • § 18. Titrace solí tvořených kationty silných zásad a anionty slabých vícesytných kyselin
  • § 19. Změny aktivity a indexu aktivity vodíkových iontů při titraci vodných roztoků kyselin a zásad
  • § 20. Závěry vyplývající z uvažování neutralizačních křivek
  • § 21. Ukazatele
  • § 22. Interval přechodu indikátoru
  • § 23. Výběr ukazatele
  • § 24. Chyby titrace
  • B. PRAKTICKÁ ČÁST
  • § 25. Organizace pracoviště
  • § 26. Příprava standardních (titrovaných) roztoků
  • § 27. Příprava 0,1 n. roztok kyseliny chlorovodíkové
  • § 28. Nastavení titru 0,1 n. roztok kyseliny chlorovodíkové
  • § 29. Příprava 0,1 n. roztok louhu sodného
  • § 30. Nastavení titru 0,1 n. roztok louhu sodného
  • § 31. Stanovení uhličitanů
  • § 32. Stanovení obsahu H2SO4 v technické kyselině sírové
  • § 33. Stanovení obsahu kyseliny octové
  • § 34. Stanovení obsahu Na2CO3 a NaOH za jejich společné přítomnosti
  • § 35. Stanovení obsahu Na2CO3 a NaHCO3 za jejich společné přítomnosti
  • § 36. Stanovení tvrdosti vody
  • § 37. Stanovení amonného dusíku v amonných solích
  • § 38. Stanovení obsahu kyseliny fosforečné
  • B. ACIDOBAZICKÁ TITRACE V NEVODNÉM MÉDIU
  • § 39. Nevodné roztoky
  • § 40. Moderní představy o kyselinách a zásadách
  • § 41. Disociace elektrolytů v nevodných roztocích
  • § 42. Vliv nevodných rozpouštědel na pevnost kyselin a zásad
  • § 43. Aplikace zákona o hromadném působení na roztoky silných elektrolytů
  • § 44. Titrace kyselin a zásad v nevodných roztocích
  • § 45. Metody acidobazické titrace v nevodných médiích
  • § 46. Příklady praktických definic v nevodných roztocích
  • KAPITOLA III. OXIDAČNĚ-REDUKČNÍ METODY (OXYDIMETRIE, OXIDEMETRIE, RED-OX-METODY)
  • § 1. Význam redoxních potenciálů
  • § 2. Oxidačně-redukční a komplexační reakce
  • § 3. Příklady redox titrace
  • § 4. Rovnovážné konstanty redoxních reakcí
  • § 5. Vztah mezi rovnovážnými konstantami redoxních reakcí a normálními potenciály
  • § 6. Výpočet rovnovážných konstant redoxních reakcí
  • § 8. Závislost rychlosti oxidačně-redukčních reakcí na různých faktorech
  • § 9. Grafická metoda znázornění oxidačně-redukčního procesu
  • § 10. Stanovení bodu ekvivalence v oxidačně-redukčních metodách
  • § 11. Redox indikátory (red-ox indikátory)
  • B. PERMANGANOMETRIE
  • § 12. Základy permanganatometrie
  • § 13. Titrace manganistanem v kyselém prostředí
  • § 14. Titrace manganistanem v alkalickém prostředí
  • § 15. Příprava standardního (titrovaného) roztoku manganistanu draselného
  • § 16. Nastavení titru standardního roztoku manganistanu draselného
  • § 17. Stanovení titru a normality roztoku manganistanu draselného pro šťavelan amonný
  • § 18. Látky stanovené manganatometrií
  • DEFINICE REDUKČNÍCH ČINIDEL
  • § 19. Stanovení kyseliny šťavelové a šťavelanů
  • § 20. Stanovení sloučenin železa (II).
  • § 21. Stanovení obsahu kovového železa v přítomnosti oxidů železa
  • § 22. Stanovení kyseliny dusité a dusitanů
  • § 23. Stanovení obsahu manganu (II) v rudách
  • STANOVENÍ OXIDAČNÍCH LÁTEK
  • § 24. Stanovení sloučenin železa (III).
  • § 25. Stanovení dusičnanů
  • § 26. Definice dichromanů
  • § 27. Stanovení obsahu MnO2 v pyrolusitu
  • STANOVENÍ OSTATNÍCH LÁTEK
  • § 28. Stanovení vápenatých iontů
  • B. JODOMETRIE
  • § 29. Základy jodometrie
  • § 30. Metody jodometrické titrace
  • § 31. Výhody a nevýhody jodometrické metody
  • § 32. Příprava standardního (titrovaného) roztoku thiosíranu a nastavení jeho titru
  • § 33. Příprava standardního (titrovaného) roztoku jódu a nastavení jeho titru
  • METODY PŘÍMÉ TITRACE
  • § 34. Stanovení arsenu (III)
  • METODY ZPĚTNÉ TITRACE
  • § 35. Stanovení siřičitanu sodného
  • § 36. Stanovení obsahu formaldehydu ve formaldehydu
  • METODY NEPŘÍMÉHO STANOVENÍ
  • § 37. Stanovení iontů mědi (II).
  • § 38. Stanovení oxidu olovnatého v červeném olovu
  • ZPŮSOB TITRACE NÁHRADNÍKŮ
  • § 39. Stanovení obsahu oxidu manganičitého v pyrolusitu
  • METODA STANOVENÍ KYSELIN
  • § 40. Stanovení kyseliny chlorovodíkové
  • § 41. Stanovení vody podle Fischera
  • D. KONCEPCE DALŠÍCH METOD OXIDACE – REDUKCE
  • § 42. Chromatometrie
  • § 43. Stanovení obsahu železa (II)
  • § 44. Cerimetrie
  • § 45. Bromatometrie
  • § 46. Vanadatometrie
  • § 47. Askorbinometrie
  • § 48. Titanometrie
  • KAPITOLA IV. METODY SEDIMENTACE A KOMPLEXACE
  • § 1. Obecná charakteristika metod
  • § 2. Klasifikace metod srážení a komplexace
  • § 3. Aplikace teorie depozice na objemovou analýzu
  • § 4. Výpočet rozpustnosti elektrolytů ve vodě s přihlédnutím k aktivitním koeficientům
  • § 5. Vliv stejnojmenných iontů na rozpustnost málo rozpustného elektrolytu
  • § 6. Efekt soli
  • § 7. Vliv koncentrace vodíkových iontů na rozpustnost špatně rozpustných sloučenin
  • § 8. Titrační křivky v precipitační metodě
  • § 9. Obecné závěry vyplývající z uvažování depozičních křivek
  • § 10. Adsorpční jevy pozorované při titraci sedimentační metodou
  • B. ARGENTOMETRIE
  • § 11. Charakteristika metody
  • § 12. Příprava 0,1 n. roztok dusičnanu stříbrného
  • § 13. Příprava odměrného roztoku chloridu sodného
  • § 14. Nastavení titru 0,1 n. roztok dusičnanu stříbrného za použití přesně zvážené části chloridu sodného
  • §15. Stanovení iontů chloru v technickém chloridu sodném Mohrovou metodou
  • § 16. Stanovení chloridů metodou Faience
  • B. RHODANOMETRIE
  • § 17. Charakteristika metody
  • § 18. Příprava 0,1 n. roztok thiokyanatanu amonného
  • § 19. Stanovení iontů chloru v rozpustných chloridech Volhardovou metodou
  • § 20. Stanovení stříbra ve slitinách
  • G. MERKURYMETRIE
  • § 21. Charakteristika metody
  • § 22. Příprava 0,1 n. roztok dusičnanu rtuťnatého
  • § 23. Nastavení titru roztoku dusičnanu rtuťnatého (II).
  • § 24. Stanovení iontů chloru ve vodě merkurimetrickou metodou
  • D. MERKUROMETRIE
  • § 25. Stručný popis metody
  • E. KOMPLEXONOMETRIE (CHELATOMETRIE)
  • § 26. Charakteristika metody
  • § 27. Teoretické základy komplexometrické titrace
  • § 28. Klasifikace komplexometrických titračních metod
  • § 29. Nastavení titru roztoku komplexonu III
  • § 30. Stanovení obsahu vápníku
  • § 31. Stanovení tvrdosti vody komplexometrickou metodou
  • § 32. Rozbor směsi iontů vápníku a hořčíku
  • § 33. Stanovení obsahu hliníku
  • § 34. Samostatné stanovení iontů vápníku a hliníku
  • § 35. Samostatné stanovení iontů hliníku a železa
  • Část druhá. Analýza hmotnosti
  • § 1. Podstata analýzy hmotnosti
  • § 2. Klasifikace metod hmotnostní analýzy
  • § 3. Výpočty v analýze hmotnosti
  • B. TECHNIKA HMOTNOSTNÍ ANALÝZY
  • § 4. Odběr a rozpuštění vzorku
  • § 5. Technika nanášení
  • § 6. Filtrace a promývání sedimentů
  • § 7. Získání formuláře hmotnosti
  • § 8. Váhový formulář
  • B. TEORETICKÁ ČÁST
  • § 9. Teoretické základy pro separaci sraženiny z roztoků pomocí specifických anorganických a organických činidel
  • § 10. Požadavky na srážky
  • § 11. Metody pro zvýšení přesnosti stanovení hmotnosti
  • § 12. Teoretické zdůvodnění volby optimálních podmínek pro stanovení hmotnosti
  • D. PRAKTICKÁ ČÁST
  • § 13. Stanovení krystalizační vody v BaCl2 2H2O
  • § 14. Stanovení síranových iontů nebo síry
  • § 15. Stanovení iontů železa (III).
  • § 16. Stanovení obsahu vápníku v uhličitanu vápenatém
  • § 17. Stanovení obsahu hořčíku
  • § 18. Stanovení iontů chloru v rozpustných chloridech nebo v kyselině chlorovodíkové
  • § 19. Analýza silikátů
  • § 20. Analýza dolomitu
  • § 21. Rozbor bronzu a mosazi
  • E. METODY STANOVENÍ HMOTNOSTI ZALOŽENÉ NA POUŽITÍ ORGANICKÝCH REAGENCIÍ
  • § 22. Stanovení niklu
  • § 23. Definice hliníku
  • Část třetí. Pojem fyzikálních a fyzikálně-chemických (instrumentálních) metod analýzy
  • § 1. Elektrochemické metody
  • § 2. Spektrální (optické) metody
  • § 3. Chromatografické metody
  • § 4. Radiometrické metody
  • § 5. Hmotnostní spektrometrické metody
  • KAPITOLA VII METODY ANALÝZY ELEKTRICKÉ GRAVITACE
  • § 1. Charakteristika metod elektroanalýzy
  • § 2. Chemické procesy probíhající při elektrolýze
  • § 3. Metody elektroanalýzy
  • § 4. Elektrická hmotnostní analýza
  • § 5. Metoda vnitřní elektrolýzy
  • § 6. Stanovení mědi v roztoku síranu měďnatého pomocí platinových síťových elektrod
  • § 7. Stanovení mědi a olova v mosazi pomocí platinových síťových elektrod
  • § 8. Stanovení malých množství mědi vnitřní elektrolýzou
  • KAPITOLA VIII. METODY VOLUMETRICKÉ ELEKTROCHEMICKÉ ANALÝZY
  • § 1. Vlastnosti objemových elektrochemických metod analýzy
  • § 2. Konduktometrická titrace
  • § 3. Vysokofrekvenční titrace
  • § 4. Potenciometrická titrace
  • § 5. Polarografická metoda analýzy
  • § 6. Amperometrická titrace
  • § 7. Coulometrická titrace
  • KAPITOLA IX. METODY SPEKTRÁLNÍ (OPTICKÉ) ANALÝZY
  • § 1. Koncepce emisní spektrální analýzy
  • B. KOLORIMETRIE
  • § 2. Vlastnosti kolorimetrických metod analýzy
  • § 3. Charakteristika kolorimetrických metod analýzy
  • B. OPTICKÉ METODY STANOVENÍ BODU EKVIVALENCE
  • § 4. Spektrofotometrická titrace
  • § 5. Fototurbidimetrická a fotonefelometrická titrace
  • D. LABORATORNÍ PRÁCE
  • § 6. Stanovení obsahu iontů železa kolorimetrickou titrací
  • § 7. Stanovení obsahu titanu
  • KAPITOLA X. METODY SEPARACE, IZOLACE A KONCENTRACE JEDNOTLIVÝCH KOMPONENT ANALYZOVANÝCH SMĚSÍ
  • § 1. Stanovení stopových prvků (stopové nečistoty)
  • § 2. Způsob srážení špatně rozpustných sloučenin
  • § 3. Elektrochemické separační metody
  • § 4. Metoda extrakce
  • § 5. Metody destilace těkavých sloučenin
  • § 6. Chromatografické metody separace
  • § 7. Flotační metoda
Přečtěte si více
Mikrovlnná trouba se nezahřívá, ale funguje: co zkontrolovat před opravou

© 2024 Vědecká knihovna

Kopírování informací ze stránky je povoleno pouze s odkazem na tuto stránku

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Back to top button