Jak připravit koncentrovaný roztok hydroxidu sodného?

Doporučujeme také použít vyhledávání na webu, jsme si jisti, že najdete více informací o tématu, které potřebujete.

§ 29. Příprava 0,1 n. roztok louhu sodného

Louh sodný (hydroxid sodný) je bílá, neprůhledná, vysoce hygroskopická krystalická látka, která difunduje vzduchem a snadno reaguje se vzduchem. Složení tedy není konstantní a tato sloučenina není vhodná jako tužidlo pro přípravu titrovaných roztoků.

K přípravě roztoku bez obsahu se používají speciální metody.

Typicky se titrované roztoky hydroxidu sodného připravují zředěním vypočteného množství koncentrovaného roztoku o známé koncentraci destilovanou vodou. Nejprve připravte přibližně 0,1 N. roztokem hydroxidu sodného a poté přesně určete normalitu tohoto roztoku.

Výpočet se provádí obdobně jako při výpočtu množství kyseliny chlorovodíkové (viz § 27).

K přípravě n. požadované řešení:

Předpokládejme, že hustota původního roztoku je 1,285 g/cm3.

K přípravě n. řešení musíte vzít jeho řešení:

Objem obsazený g gramů roztoku

K přípravě n. Roztok by měl být změřen blízko původního roztoku a zředěn destilovanou vodou na požadovaný objem. Výsledný roztok musí být důkladně promíchán.

Připravený roztok hydroxidu sodného je chráněn před absorpcí ze vzduchu.

PŘEDMLUVA K PRVNÍMU VYDÁNÍ
PŘEDMLUVA K DRUHÉMU VYDÁNÍ
PŘEDMLUVA KE TŘETÍMU VYDÁNÍ
ÚVOD
§ 1. Pojem kvantitativní analýzy
§ 2. Klasifikace metod kvantitativní analýzy
§ 3. Charakteristika metod kvantitativní analýzy
§ 4. Analýza velkého a malého množství hmoty
§ 5. Výběr průměrného vzorku
§ 6. Příprava látky k vážení
§ 7. Vážení
§ 8. Technika vážení na analytických vahách
§ 9. Pravidla pro zacházení s analytickými vahami
§ 10. Příprava roztoku pro analýzu
§ 11. Záznam výsledků analýzy
Část první. Objemová analýza
§ 1. Podstata objemové analýzy
§ 2. Obecná rovnice titrační reakce a závěry z ní
B. CHEMICKÉ EXPERIMENTÁLNÍ TECHNIKY V OBJEMOVÉ ANALÝZE
§ 3. Měření objemů roztoků
§ 4. Sklo používané pro měření objemů roztoků
§ 5. Práce s odměrnými baňkami
§ 6. Práce s pipetami
§ 7. Práce s byretami
§ 8. Příprava standardních roztoků
B. VÝPOČTY V OBJEMOVÉ ANALÝZE
§ 9. Koncentrace řešení a způsoby jejího vyjádření
§ 10. Metody výpočtu v objemové analýze
§ 11. Vztah mezi přesností měření a přesností výpočtu
§ 12. Stručné informace o statistickém zpracování experimentálních dat
D. METODA POLOMIKROVOLUMOVÉ ANALÝZY
§ 13. Koncepce semimikroobjemové analýzy
§ 14. Vlastnosti techniky měření objemů roztoků v semimikrometodě
E. METODY BEZBYETOVÉ TITRACE
§ 15. Koncepce bezbyretových titračních metod
§ 16. Klasifikace bezbyretových titračních metod
E. AUTOMATICKÉ METODY
§ 17. Chemicko-analytická kontrola výroby
§ 18. Metody automatické titrace
KAPITOLA II. NEUTRALIZAČNÍ METODY NEBO METODY KYSELOBAZICKÉ TITRACE
§ 1. Charakteristika metody
§ 2. Stanovení bodu ekvivalence
§ 3. Grafická metoda znázornění procesu neutralizace
§ 4. Výpočet koncentrace vodíkových iontů ve vodných roztocích silných kyselin a zásad
§ 5. Výpočet aktivity vodíkových iontů ve vodných roztocích silných kyselin a zásad
§ 6. Titrace silné kyseliny silnou zásadou
§ 7. Výpočet koncentrace vodíkových iontů v roztocích slabých kyselin a zásad
§ 8. Výpočet aktivity vodíkových iontů ve vodných roztocích slabých kyselin a zásad
§ 9. Rovnováhy ve vodných tlumivých roztocích slabých kyselin v přítomnosti solí těchto kyselin
§ 10. Rovnováhy ve vodných tlumivých roztocích slabých zásad v přítomnosti solí těchto zásad
§ 11. Výpočet koncentrace vodíkových iontů ve vodných roztocích pufrů
§ 12. Výpočet aktivity vodíkových iontů ve vodných roztocích pufrů
§ 13. Výpočet koncentrace vodíkových iontů a stupně hydrolýzy ve vodných roztocích hydrolyzujících binárních solí
§ 14. Výpočet aktivity vodíkových iontů ve vodných roztocích hydrolyzujících binárních solí
§ 15. Titrace slabé kyseliny silnou zásadou
§ 16. Titrace slabé zásady silnou kyselinou
§ 17. Titrace vícesytných kyselin
§ 18. Titrace solí tvořených kationty silných zásad a anionty slabých vícesytných kyselin
§ 19. Změny aktivity a indexu aktivity vodíkových iontů při titraci vodných roztoků kyselin a zásad
§ 20. Závěry vyplývající z uvažování neutralizačních křivek
§ 21. Ukazatele
§ 22. Interval přechodu indikátoru
§ 23. Výběr ukazatele
§ 24. Chyby titrace
B. PRAKTICKÁ ČÁST
§ 25. Organizace pracoviště
§ 26. Příprava standardních (titrovaných) roztoků
§ 27. Příprava 0,1 n. roztok kyseliny chlorovodíkové
§ 28. Nastavení titru 0,1 n. roztok kyseliny chlorovodíkové
§ 29. Příprava 0,1 n. roztok louhu sodného
§ 30. Nastavení titru 0,1 n. roztok louhu sodného
§ 31. Stanovení uhličitanů
§ 32. Stanovení obsahu H2SO4 v technické kyselině sírové
§ 33. Stanovení obsahu kyseliny octové
§ 34. Stanovení obsahu Na2CO3 a NaOH za jejich společné přítomnosti
§ 35. Stanovení obsahu Na2CO3 a NaHCO3 za jejich společné přítomnosti
§ 36. Stanovení tvrdosti vody
§ 37. Stanovení amonného dusíku v amonných solích
§ 38. Stanovení obsahu kyseliny fosforečné
B. ACIDOBAZICKÁ TITRACE V NEVODNÉM MÉDIU
§ 39. Nevodné roztoky
§ 40. Moderní představy o kyselinách a zásadách
§ 41. Disociace elektrolytů v nevodných roztocích
§ 42. Vliv nevodných rozpouštědel na pevnost kyselin a zásad
§ 43. Aplikace zákona o hromadném působení na roztoky silných elektrolytů
§ 44. Titrace kyselin a zásad v nevodných roztocích
§ 45. Metody acidobazické titrace v nevodných médiích
§ 46. Příklady praktických definic v nevodných roztocích
KAPITOLA III. OXIDAČNĚ-REDUKČNÍ METODY (OXYDIMETRIE, OXIDEMETRIE, RED-OX-METODY)
§ 1. Význam redoxních potenciálů
§ 2. Oxidačně-redukční a komplexační reakce
§ 3. Příklady redox titrace
§ 4. Rovnovážné konstanty redoxních reakcí
§ 5. Vztah mezi rovnovážnými konstantami redoxních reakcí a normálními potenciály
§ 6. Výpočet rovnovážných konstant redoxních reakcí
§ 8. Závislost rychlosti oxidačně-redukčních reakcí na různých faktorech
§ 9. Grafická metoda znázornění oxidačně-redukčního procesu
§ 10. Stanovení bodu ekvivalence v oxidačně-redukčních metodách
§ 11. Redox indikátory (red-ox indikátory)
B. PERMANGANOMETRIE
§ 12. Základy permanganatometrie
§ 13. Titrace manganistanem v kyselém prostředí
§ 14. Titrace manganistanem v alkalickém prostředí
§ 15. Příprava standardního (titrovaného) roztoku manganistanu draselného
§ 16. Nastavení titru standardního roztoku manganistanu draselného
§ 17. Stanovení titru a normality roztoku manganistanu draselného pro šťavelan amonný
§ 18. Látky stanovené manganatometrií
DEFINICE REDUKČNÍCH ČINIDEL
§ 19. Stanovení kyseliny šťavelové a šťavelanů
§ 20. Stanovení sloučenin železa (II).
§ 21. Stanovení obsahu kovového železa v přítomnosti oxidů železa
§ 22. Stanovení kyseliny dusité a dusitanů
§ 23. Stanovení obsahu manganu (II) v rudách
STANOVENÍ OXIDAČNÍCH LÁTEK
§ 24. Stanovení sloučenin železa (III).
§ 25. Stanovení dusičnanů
§ 26. Definice dichromanů
§ 27. Stanovení obsahu MnO2 v pyrolusitu
STANOVENÍ OSTATNÍCH LÁTEK
§ 28. Stanovení vápenatých iontů
B. JODOMETRIE
§ 29. Základy jodometrie
§ 30. Metody jodometrické titrace
§ 31. Výhody a nevýhody jodometrické metody
§ 32. Příprava standardního (titrovaného) roztoku thiosíranu a nastavení jeho titru
§ 33. Příprava standardního (titrovaného) roztoku jódu a nastavení jeho titru
METODY PŘÍMÉ TITRACE
§ 34. Stanovení arsenu (III)
METODY ZPĚTNÉ TITRACE
§ 35. Stanovení siřičitanu sodného
§ 36. Stanovení obsahu formaldehydu ve formaldehydu
METODY NEPŘÍMÉHO STANOVENÍ
§ 37. Stanovení iontů mědi (II).
§ 38. Stanovení oxidu olovnatého v červeném olovu
ZPŮSOB TITRACE NÁHRADNÍKŮ
§ 39. Stanovení obsahu oxidu manganičitého v pyrolusitu
METODA STANOVENÍ KYSELIN
§ 40. Stanovení kyseliny chlorovodíkové
§ 41. Stanovení vody podle Fischera
D. KONCEPCE DALŠÍCH METOD OXIDACE – REDUKCE
§ 42. Chromatometrie
§ 43. Stanovení obsahu železa (II)
§ 44. Cerimetrie
§ 45. Bromatometrie
§ 46. Vanadatometrie
§ 47. Askorbinometrie
§ 48. Titanometrie
KAPITOLA IV. METODY SEDIMENTACE A KOMPLEXACE
§ 1. Obecná charakteristika metod
§ 2. Klasifikace metod srážení a komplexace
§ 3. Aplikace teorie depozice na objemovou analýzu
§ 4. Výpočet rozpustnosti elektrolytů ve vodě s přihlédnutím k aktivitním koeficientům
§ 5. Vliv stejnojmenných iontů na rozpustnost málo rozpustného elektrolytu
§ 6. Efekt soli
§ 7. Vliv koncentrace vodíkových iontů na rozpustnost špatně rozpustných sloučenin
§ 8. Titrační křivky v precipitační metodě
§ 9. Obecné závěry vyplývající z uvažování depozičních křivek
§ 10. Adsorpční jevy pozorované při titraci sedimentační metodou
B. ARGENTOMETRIE
§ 11. Charakteristika metody
§ 12. Příprava 0,1 n. roztok dusičnanu stříbrného
§ 13. Příprava odměrného roztoku chloridu sodného
§ 14. Nastavení titru 0,1 n. roztok dusičnanu stříbrného za použití přesně zvážené části chloridu sodného
§15. Stanovení iontů chloru v technickém chloridu sodném Mohrovou metodou
§ 16. Stanovení chloridů metodou Faience
B. RHODANOMETRIE
§ 17. Charakteristika metody
§ 18. Příprava 0,1 n. roztok thiokyanatanu amonného
§ 19. Stanovení iontů chloru v rozpustných chloridech Volhardovou metodou
§ 20. Stanovení stříbra ve slitinách
G. MERKURYMETRIE
§ 21. Charakteristika metody
§ 22. Příprava 0,1 n. roztok dusičnanu rtuťnatého
§ 23. Nastavení titru roztoku dusičnanu rtuťnatého (II).
§ 24. Stanovení iontů chloru ve vodě merkurimetrickou metodou
D. MERKUROMETRIE
§ 25. Stručný popis metody
E. KOMPLEXONOMETRIE (CHELATOMETRIE)
§ 26. Charakteristika metody
§ 27. Teoretické základy komplexometrické titrace
§ 28. Klasifikace komplexometrických titračních metod
§ 29. Nastavení titru roztoku komplexonu III
§ 30. Stanovení obsahu vápníku
§ 31. Stanovení tvrdosti vody komplexometrickou metodou
§ 32. Rozbor směsi iontů vápníku a hořčíku
§ 33. Stanovení obsahu hliníku
§ 34. Samostatné stanovení iontů vápníku a hliníku
§ 35. Samostatné stanovení iontů hliníku a železa
Část druhá. Analýza hmotnosti
§ 1. Podstata analýzy hmotnosti
§ 2. Klasifikace metod hmotnostní analýzy
§ 3. Výpočty v analýze hmotnosti
B. TECHNIKA HMOTNOSTNÍ ANALÝZY
§ 4. Odběr a rozpuštění vzorku
§ 5. Technika nanášení
§ 6. Filtrace a promývání sedimentů
§ 7. Získání formuláře hmotnosti
§ 8. Váhový formulář
B. TEORETICKÁ ČÁST
§ 9. Teoretické základy pro separaci sraženiny z roztoků pomocí specifických anorganických a organických činidel
§ 10. Požadavky na srážky
§ 11. Metody pro zvýšení přesnosti stanovení hmotnosti
§ 12. Teoretické zdůvodnění volby optimálních podmínek pro stanovení hmotnosti
D. PRAKTICKÁ ČÁST
§ 13. Stanovení krystalizační vody v BaCl2 2H2O
§ 14. Stanovení síranových iontů nebo síry
§ 15. Stanovení iontů železa (III).
§ 16. Stanovení obsahu vápníku v uhličitanu vápenatém
§ 17. Stanovení obsahu hořčíku
§ 18. Stanovení iontů chloru v rozpustných chloridech nebo v kyselině chlorovodíkové
§ 19. Analýza silikátů
§ 20. Analýza dolomitu
§ 21. Rozbor bronzu a mosazi
E. METODY STANOVENÍ HMOTNOSTI ZALOŽENÉ NA POUŽITÍ ORGANICKÝCH REAGENCIÍ
§ 22. Stanovení niklu
§ 23. Definice hliníku
Část třetí. Pojem fyzikálních a fyzikálně-chemických (instrumentálních) metod analýzy
§ 1. Elektrochemické metody
§ 2. Spektrální (optické) metody
§ 3. Chromatografické metody
§ 4. Radiometrické metody
§ 5. Hmotnostní spektrometrické metody
KAPITOLA VII METODY ANALÝZY ELEKTRICKÉ GRAVITACE
§ 1. Charakteristika metod elektroanalýzy
§ 2. Chemické procesy probíhající při elektrolýze
§ 3. Metody elektroanalýzy
§ 4. Elektrická hmotnostní analýza
§ 5. Metoda vnitřní elektrolýzy
§ 6. Stanovení mědi v roztoku síranu měďnatého pomocí platinových síťových elektrod
§ 7. Stanovení mědi a olova v mosazi pomocí platinových síťových elektrod
§ 8. Stanovení malých množství mědi vnitřní elektrolýzou
KAPITOLA VIII. METODY VOLUMETRICKÉ ELEKTROCHEMICKÉ ANALÝZY
§ 1. Vlastnosti objemových elektrochemických metod analýzy
§ 2. Konduktometrická titrace
§ 3. Vysokofrekvenční titrace
§ 4. Potenciometrická titrace
§ 5. Polarografická metoda analýzy
§ 6. Amperometrická titrace
§ 7. Coulometrická titrace
KAPITOLA IX. METODY SPEKTRÁLNÍ (OPTICKÉ) ANALÝZY
§ 1. Koncepce emisní spektrální analýzy
B. KOLORIMETRIE
§ 2. Vlastnosti kolorimetrických metod analýzy
§ 3. Charakteristika kolorimetrických metod analýzy
B. OPTICKÉ METODY STANOVENÍ BODU EKVIVALENCE
§ 4. Spektrofotometrická titrace
§ 5. Fototurbidimetrická a fotonefelometrická titrace
D. LABORATORNÍ PRÁCE
§ 6. Stanovení obsahu iontů železa kolorimetrickou titrací
§ 7. Stanovení obsahu titanu
KAPITOLA X. METODY SEPARACE, IZOLACE A KONCENTRACE JEDNOTLIVÝCH KOMPONENT ANALYZOVANÝCH SMĚSÍ
§ 1. Stanovení stopových prvků (stopové nečistoty)
§ 2. Způsob srážení špatně rozpustných sloučenin
§ 3. Elektrochemické separační metody
§ 4. Metoda extrakce
§ 5. Metody destilace těkavých sloučenin
§ 6. Chromatografické metody separace
§ 7. Flotační metoda