Přilákání zaměstnanců k práci ve dnech volna: nuance, které by neměly být přehlíženy

I dnes musí zaměstnavatel i přes ekonomické potíže lákat své zaměstnance do práce o víkendech a svátcích. Častěji se tak děje z výrobních důvodů, kvůli nedostatku lidí kvůli období dovolených, méně často – kvůli jakýmkoli nouzovým situacím. V zákoníku práce Běloruské republiky (dále jen zákoník práce) je přijímání do práce v těchto dnech upraveno devíti články, ale ne všechny otázky, které v praxi vyvstávají, zde mohou být zodpovězeny: zde potřebujete, protože řekněme, umět číst mezi řádky, znát právní jemnosti.

Přečtěte si v našem speciálním materiálu o důležitých nuancích, které si musíte pamatovat a znát při najímání zaměstnanců do práce o víkendech a svátcích.

O víkendech se zpravidla nepracuje, protože jsou určeny k odpočinku.

V souladu s pracovněprávními předpisy je však práce o víkendech povolena. Takže podle čl. Podle § 142 zákoníku práce je možné přilákat zaměstnance do práce ve volný den na návrh zaměstnavatele a pouze se souhlasem zaměstnance nebo z podnětu zaměstnance se souhlasem zaměstnavatele. Případy, kdy není nutné získat souhlas zaměstnance k práci v den pracovního volna, upravuje čl. 143 TK.

Pozvání zaměstnance do práce v den volna lze tedy provést:

Všechny uvedené v čl. 143 zákoníku práce jsou mimořádné okolnosti, tzn. jsou nepředvídatelné povahy. Výčet okolností, které umožňují zaměstnavateli zapojit zaměstnance do práce ve volný den bez jejich souhlasu, je taxativní.

Bez souhlasu zaměstnance mohou být do práce o víkendech přijímáni i brigádníci, kteří mají uzavřenou pracovní smlouvu na dobu nepřesahující 6 dnů (v této lhůtě) (první část § 297 zákoníku práce). Tito pracovníci mohou být přijímáni k práci o víkendech bez ohledu na důvody jejich zapojení, avšak v souladu se zárukami stanovenými v čl. 263, 276, 287 TK. Přitom vzhledem k požadavkům části druhé čl. 297 zákoníku práce za práci v tyto dny se další dny pracovního klidu neposkytují a mzda se vyplácí jednorázově.

V ostatních případech nemá zaměstnavatel právo zapojovat zaměstnance do práce ve volný den bez jeho souhlasu.

V každém případě nutnost výkonu práce ve volný den určuje zaměstnavatel. Zaměstnanec sám nemá právo jít ve svůj volný den do práce bez vědomí zaměstnavatele a požadovat po něm přiměřenou náhradu.

Je-li na práci v den pracovního volna zapojeno více zaměstnanců, musí zaměstnavatel získat souhlas každého z nich (druhá část § 142 zákoníku práce).

Článek 142 zákoníku práce neurčuje, jakou formou musí být souhlas zaměstnance (pracovníků) s prací v den pracovního volna získán. Je vhodnější, pokud je takový souhlas vyjádřen písemně.

Omezení najímání ve dnech volna

Je třeba mít na paměti, že pracovněprávní předpisy zakazují zaměstnávat těhotné ženy a ženy s dětmi do 3 let věku (§ 263 zákoníku práce) a pracovníky mladší 18 let (§ 276 zákoníku práce) o víkendech, státních svátcích a státních svátcích. Kromě toho je zapojování zdravotně postižených do práce o svátcích a svátcích, práce o víkendech povoleno pouze s jejich souhlasem a za předpokladu, že jim taková práce není zakázána individuálními rehabilitačními programy pro zdravotně postižené (§ 287 zákoníku práce). ). Ženy s dětmi ve věku od 3 do 14 let (zdravotně postižené děti do 18 let) mohou být zapojeny do práce o státních svátcích, svátcích a víkendech pouze s jejich písemným souhlasem.

Maximální počet dnů volna, ve kterých je povoleno zaměstnání

Normy čl. 144 zákoníku práce stanoví maximální počet dnů volna v průběhu roku, na které může být zaměstnanec z různých důvodů povolán do práce – nejvýše 12. Do maximálního počtu dnů volna se přitom nezapočítávají dny volna, ve kterých byl zaměstnanec zapojen do práce podle čl. 143 TK.

Uvědomme si, že nezáleží na tom, že zaměstnanec má souhlas s přijetím do práce v den pracovního volna nad stanovené limity, neboť souhlas zaměstnance s přijetím do práce v den pracovního volna je nutný v každém případě, jeho přítomnost však nevylučuje povinnost zaměstnavatele dodržovat omezení stanovená zákoníkem práce. Kvůli tomuhle překročení tohoto limitu je nepřípustné i tehdy, byla-li práce provedena se souhlasem zaměstnance nebo z podnětu zaměstnance samotného.

Víkendy, na které byl zaměstnanec konkrétně vyslán na pracovní cestu nebo byl na pracovní cestě v den pracovního volna, jsou zahrnuty v ustanoveních čl. 144 Zákoník práce omezuje počet dnů volna pro přilákání zaměstnance do práce.

Do maximálního počtu dnů volna pro přilákání zaměstnance do práce se započítávají i dny připadající na státní svátky a svátky, které nejsou rozvrženy v pracovním řádu (směně) jako pracovní dny.

Zřízeno Čl. Podle § 122 zákoníku práce se zvlášť zohledňuje maximální počet práce přesčas (180 hodin) a maximální počet dnů volna (12 dnů).

Registrace zaměstnání v den volna

Zapojení zaměstnanců do práce ve volný den je formalizováno příkazem (pokynem) zaměstnavatele v souladu se zárukami uvedenými v čl. 263, 276 a 287 zákoníku práce (článek 145 zákoníku práce). Zaměstnanci podílející se na práci musí být seznámeni s objednávkou. Objednávka musí také odrážet souhlas zaměstnance (pracovníků) s výkonem práce v den pracovního volna. Souhlas zaměstnance (pracovníků) je nutný i v případě nahrazení doplatku náhradou v podobě dalšího neplaceného dne pracovního klidu, což musí být rovněž zohledněno v objednávce. K poskytnutí kompenzace formou doplatku není nutný souhlas zaměstnance.

Objednávka musí obsahovat:

– základ pro zapojení (například pro provedení práce nezbytné k dokončení objednávky);
– datum atrakce;

– celé jméno zúčastněného zaměstnance (zaměstnanců);

– forma náhrady (v případě náhrady ve formě dalšího neplaceného dne odpočinku).

Vzorový příkaz pro pozvání zaměstnanců do práce v den volna

Vzorový příkaz k přilákání zaměstnanců do práce o státním svátku

Obdobně je formalizováno zapojení do práce ve státní svátky a svátky, které jsou pro zaměstnance dnem pracovního klidu, tzn. nezařazení jako dělníci do rozvrhu práce (směn).

Dokument:
Usnesení pléna Nejvyššího soudu Běloruské republiky ze dne 29.03.2001. března 2 č. 2 „K některým otázkám aplikace pracovněprávních předpisů soudy“ (dále jen Usnesení č. XNUMX).

Za porušení pracovní kázně bude považována nepřítomnost v práci v den volna, pokud je zaměstnanec zapojen do práce legálně. (bod 31 usnesení č. 2).

Náhrada za práci ve svátek, svátek nebo den pracovního volna

Zaměstnání zaměstnance do práce v den pracovního volna, ve svátek nebo ve svátek prohlášený podle zákona za den pracovního klidu s sebou nese povinnost zaměstnavatele tuto práci nahradit zákonem stanoveným způsobem. Postup při této náhradě stanoví čl. 69 TK.

V souladu s tímto článkem se za každou hodinu práce o státních svátcích, svátcích a víkendech kromě mezd narostlých za stanovenou dobu vyplácí příplatek:

1) zaměstnanci s mzdou za úkol – ne nižší než sazby za úkolovou práci;

2) zaměstnanci s časovou mzdou – ne nižší než hodinové tarify (platy).

Konkrétní výši doplatku v rozpočtových organizacích a jiných organizacích pobírajících dotace, jejichž zaměstnanci se mzdově rovnají zaměstnancům rozpočtových organizací, stanoví vláda Běloruské republiky, v jiných organizacích – pracovní smlouvou a (nebo) LNLA.

Příklad 1. Náhrada za práci o víkendu a přesčas

Mechanik pro opravy a údržbu elektrických zařízení 4. kategorie pracuje 40 hodin týdně.

Předpokládaná pracovní doba v červenci 2016 je 168 hodin.

Ve vykazovaném měsíci odpracoval mechanik pro opravy a údržbu elektrických zařízení 193 hodin, z toho 16 hodin o víkendech a 9 hodin přesčas.

Měsíční mzdová sazba pro zaměstnance je 360 ​​rublů, hodinová sazba je 2 rubly. 14 kop (360 rublů / 168 hodin).

Platba za práci v den volna se skládá ze 2 složek:

34 rublů. 24 kop (2,14 × 16) – platba za odpracovanou dobu ve volný den (16 hodin);

34 rublů. 24 kop (2,14 × 16) – příplatek za práci v den volna.

Platba za práci přesčas má také tyto složky:

19 rublů. 26 kop (2,14 × 9) – platba za hodiny práce přesčas (9 hodin);

19 rublů. 26 kop (2,14 × 9) – příplatek za práci přesčas (9 hodin).

Mzda zaměstnance tedy bude 467 rublů. (360 + 34,24 + 34,24 + 19,26 + 19,26).

Vezměte prosím na vědomí, že čl. 69 zákoníku práce stanoví minimální výši příplatku za práci ve svátky, svátky a víkendy.

LNLA stanoví konkrétní výši takové dodatečné platby, ne však nižší, než stanoví zákon.

Za práci o víkendu může být místo příplatku se souhlasem zaměstnance poskytnut další neplacený den odpočinku.

Odškodnění v podobě neplaceného dne odpočinku není jen záměrem stran, ale dohodou stran na konkrétní den. V opačném případě může dojít ke sporu při sjednávání dne pracovního klidu, který by mohl vést k negativním důsledkům, pokud se na něm strany nedohodnou.

Pokud příkaz k přilákání zaměstnance do práce v den volna neurčuje formu náhrady, pak s přihlédnutím k normám čl. 69 zákoníku práce se zaměstnanci vyplácí doplatek.

Při přijetí do práce o svátcích a svátcích nad rámec měsíční pracovní doby je zaměstnanci na jeho žádost kromě příplatku poskytnut další neplacený den odpočinku.

S přihlédnutím k normám pracovněprávní legislativy se náhrada práce ve volný den poskytuje za každou hodinu práce, přičemž zaměstnavatel je povinen v tento den vést evidenci pracovní doby.

Aby bylo možné zaznamenat pracovní dobu, v příkazu k přijetí zaměstnance do práce v den volna by měla být uvedena doba jeho práce v daný den. A pokud tuto dobu nelze určit předem, pak výkaz pracovní doby odráží počet hodin skutečně odpracovaných zaměstnancem.

Je třeba také vzít v úvahu, že pokud byla práce vykonávána ve volný den vč. v noci, pak spolu s příplatkem za práci v den pracovního volna je zaměstnanci poskytnut příplatek za práci v noci.

Pokud je zaměstnanec přijat do práce o víkendu, ve všech případech se nejedná o práci přesčas, protože práci přesčas lze vykonávat pouze ve všední dny (článek 119 zákoníku práce).

Funkce přilákání pracovníků na služební cestu do práce o víkendech a svátcích

Zákoník práce počítá s možností zapojení zaměstnance na pracovní cestu do práce v den pracovního volna nebo vyslání zaměstnance na pracovní cestu speciálně k výkonu práce v den pracovního volna.

Vyslání zaměstnance na pracovní cestu do práce v den pracovního volna je formalizováno příslušným příkazem, který musí splňovat požadavky čl. 145 TK.

Vzor objednávky pro odeslání na služební cestu ve volný den

Podívejme se také na různé případy formalizace zapojení zaměstnance na pracovní cestu do práce v den pracovního volna.

Pokud je taková práce plánována, pak příkaz k vyslání na pracovní cestu odráží zapojení zaměstnance do práce v den volna.

Došlo-li k práci ve volnu v době, kdy byl zaměstnanec na pracovní cestě, pak se náhrada za práci v tento den vystavuje na základě dokladů potvrzujících práci v den volna vč. dobu skutečně odpracovanou zaměstnancem v místě pracovní cesty.

K potvrzení platnosti a spolehlivosti údajů v nich obsažených musí být navíc tyto dokumenty podepsány nebo ověřeny úředníkem organizace, do které byl zaměstnanec vyslán.

Doklady, které může zaměstnanec zaměstnavateli předložit, nejsou v současné době přímo definovány právními předpisy Běloruské republiky, a proto jejich seznam určuje zaměstnavatel samostatně.

Příkladem takových dokumentů je individuální pracovní list zaměstnance sestavený přijímající stranou, informační dopis od organizace, do které byl zaměstnanec vyslán, a další podobné dokumenty.

To je třeba mít na paměti Pracovněprávní předpisy nestanoví náhradu za den pracovní cesty, který připadá na den pracovního volna, který zaměstnanec stráví na cestě do místa pracovní cesty.

Co se týče proplácení práce ve dni pracovního volna při pracovní cestě, platí obecné normy právní úpravy, podle kterých je zpoplatněna každá hodina práce ve dni pracovního volna a navíc je zaměstnanci účtován doplatek v částka stanovená pracovním zákonem s přihlédnutím k právním normám (ne nižší než hodinová sazba za každou hodinu práce).

Příklad 2. Vyslání zaměstnance na pracovní cestu ve svátek

Zaměstnanec byl vyslán na pracovní cestu od 5. do 7. listopadu 2016 do Ruské federace, kde je 7. listopadu pracovní den.

K tomu, aby zaměstnanec obdržel náhradu za práci 7. listopadu, je třeba, aby zaměstnavatel v příkazu k vyslání zaměstnance na pracovní cestu nejprve uvedl poznámku k jeho zapojení do práce ve volný den (svátek) (§ 145 odst. zákoník práce). Obecně platí, že zaměstnanec musí vyjádřit svůj souhlas s přijetím do práce v den pracovního volna (svátku) (první část § 142 zákoníku práce).

Kromě toho příkaz specifikuje formu náhrady za práci v určený den a formalizuje souhlas zaměstnance.