Opravy a zesilování stavebních konstrukcí

Jednou z vad vrstveného dýhového řeziva jsou praskliny. Jejich vzhled může být způsoben několika důvody. Je však důležité pochopit, že laminované dýhové řezivo je dřevěný materiál. Přirozenost suroviny naznačuje opodstatněný výskyt některých vad na výrobcích z ní vyrobených. Je však třeba poznamenat, že trhliny s určitými vlastnostmi jsou přijatelné. V opačném případě můžeme mluvit o nízké kvalitě stavebních materiálů, porušování výrobních norem a pravidel.

Příčiny prasklin

• Špatně vysušené dřevo;
• Nesprávné skladování;
• Nekvalitní lepidlo nebo dřevo.

Při výrobě vrstveného dýhového řeziva se suší. Tento postup je nutné provést co nejefektivněji, aby se snížilo množství vlhkosti obsažené ve dřevě. Materiál je sušen na základě stanovených norem a zajištění určitých technických podmínek. To umožňuje zlepšit vlastnosti hotového výrobku při zachování jeho výkonnostních vlastností. Porušení technologie nebo její negramotná aplikace může vést k praskání a ohýbání desek.

Je důležité zajistit, aby laminované dýhové řezivo bylo před použitím během stavebních prací řádně skladováno. Neopatrní výrobci tento bod často míjejí. Kvalitní řezivo, které vyprodukují, skladují na místech s nevhodnými skladovacími podmínkami. Díky tomu má materiál čas absorbovat vlhkost a následně v něm vznikají praskliny.

Kvalita použitého lepidla přímo souvisí se vznikem trhlin v lamelovém dřevě. Pokud bylo zvoleno lepidlo se špatnými vlastnostmi, nelze se vyhnout praskání dřeva. Totéž lze říci, pokud se používá v nedostatečném množství. Někteří výrobci se snaží na lepení co nejvíce ušetřit, což má za následek nekvalitní stavební materiál. Kromě toho je důležité poznamenat, že vlastnosti použitého lepidla ovlivňují bezpečnostní a funkční vlastnosti hotového výrobku. Musí být netoxický, plastový, bez zápachu a odolný proti bobtnání a smršťování.

Proč vrstvené dřevo praská? Kvůli volbě nekvalitního dřeva. Odpovědní výrobci za výrobu vrstveného dýhového řeziva se slušnými vlastnostmi pečlivě přistupují k procesu výběru surovin, takže:

• Proveďte pečlivý výběr zakoupeného řeziva;
• Věnujte pozornost druhu dřeva, jeho hustotním vlastnostem;
• Posuzuje se povaha přirozeného a mechanického poškození.

Řezivo, které neodpovídá předpisům a normám, nelze použít. Pokud je toto pravidlo porušeno, lamelové dřevo již bude mít vady. A je docela reálné předpokládat, že se objeví nové trhliny.

Jak opravit praskliny v lamelovém dřevě

Vznik trhlin není fatální událostí. Na jejich odstranění však budete muset vynaložit čas a peníze. co se dá dělat?

• Utěsněte trhliny.

Jedná se o levný a efektivní způsob. Je lepší používat přírodní materiály, speciální tmely, epoxidovou pryskyřici. Po utěsnění trhliny je třeba provést broušení. Tím se dřevu vrátí jeho původní vzhled. Tento způsob utěsnění trhlin je vhodný i pro odstranění velkých defektů. Pro kvalitnější práci je vhodné zapojit specialisty.

Vady lamelového dřeva – kdo za to může

Za vznik trhlin může ve většině případů přímo výrobce stavebního materiálu. Společnosti, které porušují výrobní technologii, nabízejí nekvalitní vrstvené dýhové řezivo. Výrobky mají vady buď zpočátku, nebo se objevují později během provozu postavené budovy. co dělat? Doporučuje se vybrat výrobce se slušnou pověstí. Nasvědčuje tomu délka fungování společnosti, její produkční možnosti, přítomnost kladných recenzí a množství a kvalita poskytovaných služeb.

Závěr

Řekli jsme vám, proč se na lamelovém dřevě objevují praskliny a co s nimi dělat, pokud se objeví. Použití výše uvedených metod vám pomůže problém vyřešit. Důrazně však doporučujeme pečlivě přistupovat k výběru vrstveného dýhového řeziva a posuzovat činnost jeho výrobce. Pokud si vyberete firmu, která vyrábí vysoce kvalitní stavební materiály, budete moci postavit odolný a krásný dům z vrstveného dýhového řeziva, který vás bude těšit po mnoho let.

Opravy a zesilování stavebních konstrukcí jsou důležitou fází pro zajištění trvanlivosti budov. K poškození může dojít v důsledku přirozeného stárnutí materiálů, ale i chyb v návrhu, instalaci nebo vystavení vnějšímu prostředí. Obzvláště často se restaurují dřevěné trámy a vazníky, cihlové a betonové stěny, stejně jako ochranné vrstvy betonových sloupů. Pro zajištění spolehlivosti a energetické účinnosti se používají tradiční i moderní technologie.

Metody opravy a zesilování dřevěných konstrukcí jsou znázorněny na obr. 1-4.
Obr. 1. Metody opravy trámu se shnilým koncem:a — dřevěná protéza; b — kovová protéza; 1 — trám; 2 — prkenné obložení; 3 — hřebíky; 4 — dočasná opora; 5 — nosník; 6 — šrouby

Obr. 2. Oprava nosné jednotky příhradového nosníku s ocelovou protézou:1 — kanálková protéza; 2 — membrána; 3 — šrouby; 4 — horní pás; 5 — spodní pás; 6 — úhelník; 7 — podpůrná ocelová deska

Obr. 3. Zesílení nosníku jeho přeměnou na příhradový nosník:1 — nosník k vyztužení; 2 — pružinový řetěz; 3 — sloupek; 4 — rohy; 5 — výpočtové šrouby; 6 — ocelový plech; 7 — profil nosníku; 8 — profil trubky; 9 — hřebíky; 10 — prkenné překrytí; 11 — táhla

Obr. 4. Obecné vyztužení spodního pásu vazníku:1 — spodní pás; 2 — horní pás; 3 — ocelové táhla; 4 — svorka pro zavěšení táhel; 5 — příčný nosník

Obr. 5. Izolace stávající cihlové zdi zevnitř pomocí dřevěného rámu:1 – zdivo; 2 – sádra; 3 — hydroizolace pouze pod nosníky rámu; 4 — rám; 5 — PAROC UNS 38; 6 – dokončovací práce; 7 — parozábrana

Technologie připevnění izolace k povrchu stěny je založena na použití polymerních rozpěrných kotev (obr. 6 a 7) nebo lepením syntetickými lepidly či pastami (obr. 8 a 9).
Obr. 6. Izolace cihlové zdi deskovým systémem PAROC FAS-4:1 — PAROC FAS 4; 2 — lepidlo; 3 — konečná úprava; 4 — základní nátěr; 5 — detail upevnění kamenné vlny; 6 — vyrovnávací výztužná vrstva; 7 — výztužná síťovina; 8 — zdivo; 9 — vnitřní omítka

Obr. 7. Upevnění fasádních latí a fasádních desek hmoždinkami:a — základ: plná cihla, beton; b — základ: drážkovaná cihla, keramický beton; c — základ: pěna, pórobeton

Obr. 8. Schéma izolačního systému Ceresit VWS:1 — vnitřní omítka; 2 — vnější stěna budovy; 3 — malta Ceresit CT 85 (cca 6 kg/m2); 4 — polystyrenové desky; 5 — malta Ceresit CT 85 (cca 3 kg/m2); 6 — sklolaminátová síťovina (cca 1,1 kg/m2); 7 — Ceresit CT 85 (cca 2 kg/m2); 8 — penetrace Ceresit CT 16 (cca 0,3 l/m2); 9 — dekorativní povrchová úprava Ceresit

Obr. 9. Schéma izolačního systému Ceresit WM:1 — vnitřní omítka; 2 — vnější stěna budovy; 3 — malta Ceresit CT 190 (cca 6 kg/m2); 4 — minerální izolační deska; 5 — malta Ceresit CT 190 (cca 3 kg/m2); 6 — sklolaminátová síťovina (cca 1,1 kg/m2); 7 — malta Ceresit CT 190 (cca 2 kg/m2); 8 — penetrace Ceresit CT 16 (cca 0,3 l/m2);9 – dekorativní povrchová úprava Ceresit

Obr. 10. Rozložení vrstev tepelně izolačního systému:1 — vnější stěna; 2 — stávající omítka, pokud existuje; 3 — lepidlo ROCKmortar; 4 — fasádní latě, fasádní deska nebo fasádní lamela; 5 — fasádní hmoždinka; 6 — lepidlo ROCKmortar; 7 — sklolaminátová síťovina ROCKfiber, překrytí pásů 10 cm; 8 — lepidlo ROCKmortar; 9 — základní nátěr ROCKprimer; 10 — dekorativní omítka ROCKdecor

Obr. Obnova ochranné vrstvy betonu sloupu:1 — stávající sloupec; 2 — roztok na bázi materiálu „Hydrotex“; 3 — upravený povrch třísky

Obr. 12. Utěsnění povrchu trhliny v betonovém sloupu:

1. — existující sloupec;
2. – vyčištěná trhlina;
3. – řešení na bázi materiálu „Hydrotex“

Obr. 13. Obnova ochranné vrstvy betonu sloupua utěsnění trhlin s odkrytou výztuží:1 — stávající sloup; 2 — stávající výztuž; 3 — řešení na bázi materiálu „Hydrotex“; 4 — upravený povrch třísky

Obr. 14. Zesílení zdiva pod příhradovými podpěrami na sloupech

Obr. 15. Utěsnění povrchové trhliny v betonovém trámu:1 – stávající nosník; 2 – vyčištěná trhlina; 3 – řešení na bázi materiálu „Hydrotex“

Obr. 16. Obnova ochranné vrstvy betonu v okraji střešní desky s odkrytou výztuží:1 — stávající deska; 2 — 3 mm silná ochranná vrstva „Hydrotex“; 3 — ošetřený povrch desky; 4 — stávající výztuž; 5 — řešení na bázi materiálu „Hydrotex“

Obr. 17. Obnova ochranné vrstvy betonových nosníků a utěsnění trhlin s odkrytou výztuží:1 — stávající nosník; 2 — ošetřený povrch třísky; 3 — stávající výztuž; 4 — řešení na bázi materiálu „Hydrotex“

Obr. 18. Obnova ochranné vrstvy betonu v polici střechy nebo podlahové desky:1 – stávající deska; 2 – ošetřený povrch desky;3 – roztok na bázi materiálu „Hydrotex“;

1. 1. – ochranná vrstva „Hydrotex“ o tloušťce 3 mm (pouze pro střešní desku)

   
   Obr. 19. Obnova ochranné vrstvy betonu v polici střešní desky nebo podlahy s odkrytou výztuží:1 — stávající deska; 2 — stávající výztuž; 3 — ošetřený povrch desky; 4 — řešení na bázi materiálu „Hydrotex“; 5 — ochranná vrstva „Hydrotex“ o tloušťce 3 mm (pouze pro střešní desku)
   
   Obr. 20. Utěsnění trhliny v okraji střešní desky:1 — stávající deska; 2 — vyčištěná trhlina; 3 — roztok na bázi materiálu „Hydrotex“; 4 — ochranná vrstva „Hydrotex“ o tloušťce 3 mm
   
   Obr. 21. Obnova ochranné vrstvy betonu v okraji střešní desky:1 – stávající deska; 2 – ošetřený povrch desky; 3– řešení na bázi materiálu „Hydrotex“; 4– ochranná vrstva „Hydrotex“ o tloušťce 3 mm

   
   Obr. 22. Metody zesilování stavebních konstrukcí
   
   Obr. 23. Schéma zpevnění poškozených pilířů a pilířů pomocí svorek:a – ocel; b – železobeton; c – vyztužená malta;1 — proužky f(x) 35×5—60×12 mm; 2 — rohy; 3 — tyče o průměru 5—12 mm;4 — tyče o průměru 6–12 mm; 5 — svorky o průměru 4–10 mm;6 — beton třídy M 150-200; 7 — malta třídy 75-100; 8 — svařování; 9 — zdivo
   
   Obr. 24. Schéma zpevňujících stěn s železobetonovým rámem:1 – kovová síťovina; 2 – přídavné tyče; 3 – svorky;4 — betonový rám; 5 — zdivo stěny
   
   Obr. 25. Zpevnění pilířů ocelovými svorkami:a — pro šířku pilíře b ≤ 1,5d; b — totéž pro b > 1,5d;1 — roh; 2 — lišta; 3 — lišta; 4 — šroub; 5 — příčka
   
   Obr. 26. Zesílení pilířů ocelovými a železobetonovými pažnicemi:a – kov; b – železobeton; 1 – cihlový sloup;2 — ocelové úhelníky; 3 — páska; 4 — beton; 5 — podélná výztuž o průměru 6–12 mm;6 – svěrky o průměru 4-10 mm
   
   Obr. 27. Zpevnění a odlehčení poškozených pilířů od hmotnosti podlah pomocí regálů:1 — stojan; 2 — podšívka; 3 — klíny; 4 — pražec;5 — překlad; 6 — nosník
   
   Obr. 28. Upevnění stěn kovovými táhly v úrovni stropu:a — uvnitř budovy; b — vně budovy; c — řez;g — možnost pokládky pražců do drážky;1 — napínací prvek; 2 — napínací pouzdro; 3 — kovová výstelka;4 — kanál č. 16-20; 5 — úhelník; 6 — cementová malta třídy 100
   
   Obr. 29. Upevnění vypouklé zdi kovovými sponami:1 – stěna; 2 – šňůra; 3 – napínací spojka; 4 – traverza z kanálu č. 14—16;5 – podšívka
   
   Obr. 30. Zpevnění rohu kovovými nosníky:1 — kovové nosníky z profilu č. 16-20; 2 — spojovací šrouby o průměru 16-20 mm
   
   Obr. 31. Utěsnění trhlin demontáží starého zdiva
   
   Obr. 32. Zesílení obyčejných a klínových překladů:1 — zdivo; 2 — kanál; 3 — svorník; 4 — omítka na síťovině
   
   Obr. 33. Upevnění vnějších stěn k příčným ocelovým táhlům:1 — podélná stěna; 2 — příčná stěna; 3 — stropní podhledy; 4 — ocelová tyč o průměru 20–24 mm; 5 — roh 75×75 mm; 6 — podložka 75×75×8 mm
   
   Obr. 34. Upevnění vychýlené nebo vypouklé zdi ocelovými táhly (se závorkami):1 – stojan o průměru 16-18 cm; 2 – příčka o průměru 16-18 cm;3 – drátěné závity o průměru 5-6 mm; 4 – výztuha o průměru 16 mm;5 – tažné spojky
   
   Obr. 35. Upevnění stěn pomocí nosítek:a – upevnění na obou stranách;b – upevnění na jedné straně s instalací distančních vložek (tečkovaná čára);1 – příčky o průměru 16-18 cm; 2 – vázací táhla o průměru 16 mm;3 — výztuhy o průměru 16 mm; 4 — napínací spojky;5 — sloupek o průměru 20–25 cm; 6 — podpěra o průměru 20–22 cm; 7 — distanční podložky
   
   Obr. 36. Upevnění opěrné zdi ke stěnám stabilních budov nebo konstrukcí pomocí distančních podložek:1 — stojan o průměru 16–18 cm; 2 — distanční podložka o průměru 18–20 cm; 3 —spojování; 4 — pražec; 5 — příčka o průměru 16-18 cm; 6 — výztuha o průměru 16 mm; 7 — upevnění stojanů pomocí závitů
   
   Obr. 37. Dočasné upevnění na zeďa – zřícení ve střední části budovy; b – zřícení v rohové části budovy;1 — stojan; 2 — klíny; 3 — pražec; 4 — podšívka; 5 — výztuhy;6 – praskliny; 7 – majáky